Moderátorský panel ]

Úvahy o životě ...

Sekce, ve které se může diskutovat skutečně o všem, co uživatele zajímá a chtějí se o tom pobavit.

Úvahy o životě ...

Nový příspěvekod smilan » 15 pro 2016, 19:28

Proč politické špičky stále zrazují občany?

Naši občané jsou klamáni. Ne však politiky, jak by se na první pohled zdálo, ale především sami sebou. Svou vlastní iluzí, že volbami mohou něco změnit. Svým naivním přesvědčením, že pokud zvolí tu správnou stranu, věci se dají pozitivním způsobem do pohybu a jejich život se stane lepším a kvalitnějším. Že jim prostě stačí zvolit si ty správné vládní představitele a oni se již o všechno ostatní postarají.

Žel, stává se však pravidlem, že naděje občanů a voličů bývají zklamány. Velmi rychle po volbách se totiž ukáže, že u nové vládní garnitury se zpravidla dříve nebo později začnou objevovat téměř tytéž chyby, jako u předešlé. Že také oni, stejně jako ti před nimi zavádějí manipulují, upřednostňují vlastní stranické zájmy, pěstují elitářství a myslí na svůj vlastní, osobní prospěch.

Toto samozřejmě vyvolává v lidech nespokojenost. Klasickým obrazem takové nespokojenosti bývají návštěvníci hospod všech cenových skupin, sedící u piva a svorně nadávající na vládu a politiky.

Všichni tito nespokojenci by však měli vědět, že ke změně k lepšímu nepřijde, ba ani nemůže přijít shora, jak oni očekávají. Měli by totiž vědět, že každý národ má vládu přesně takové kvality, jakou si zaslouží! Přesně takové kvality, jaký je on sám!

Měli by vědět, že zlepšení života ve společnosti nemají v rukou politici, ale oni samotní. Prostí a obyčejní lidé, kteří tvoří základní buňky společnosti. Měli by vědět, že ke změně života k lepšímu dochází jedině tehdy, pokud se jednotliví lidé, žijící ve společnosti sami snaží stát lepšími, čistšími, spravedlivějšími, čestnějšími a lidštějšími. Jedině takovým úsilím jednotlivců o dobro se může začít měnit atmosféra ve společnosti k lepšímu a následně může být pak celý národ obdarovaný dobrou vládu. Může obdržet dobrou vládu, protože si ji zaslouží!

Žádný národ totiž nemůže mít nikdy jinou vládu, než si zaslouží. To je je zákon! Dobrá vláda je odměnou národa, jehož členové usilují o dobro, čest, lidskost, spravedlnost a ušlechtilost. Dobrá vláda je odměnou národa, jehož základní stavební kameny, čili jednotliví lidé usilují o vysoké a ušlechtilé hodnoty.

Kdo tedy opravdu chce změnu k lepšímu, musí se sám začít usilovat stát lepším! Doufat totiž v jakoukoliv změnu k lepšímu bez našeho osobního přičinění v naivním přesvědčení, že to za nás udělá někdo jiný je alibismus. Doufat v to, že já si budu hovět ve svých vlastních chybách, nectnostech a neřestech, že budu povolovat uzdu vlastní nečestnosti, nešlechetnosti, nespravedlnosti a někdo jiný, nějaká dobrá vláda konečně přivodí změnu k lepšímu, doufat v něco takového je čirá utopie a absolutní nesmysl.

Ano, je každopádně maximálně pohodlné sedět někde u piva a nadávat na vládu, která je neschopná. Schopná vláda je totiž podle obecné naivní představy taková, která si dokáže poradit sama. Jedině ona sama má dokázat učinit život lepším, aniž by se v tomto směru museli namáhat běžní, řadoví občané. Vždyť v konečném důsledku, členové vlády jsou přece za to dobře placení.

Takto uvažovat je opravdu velmi pohodlné, protože to hlavní břemeno spočívá na někom jiném, jen ne na mně. Já, obyčejný človíček jsem přece příliš bezvýznamný na to, abych mohl něco ovlivnit. Já se tak mohu maximálně postěžovat a trpělivě očekávat, že se snad jednoho dne stane konečně zázrak.

Lidé, nežijme v podobném bludu a omylu! V bludu a omylu, dokonale vyhovujícím našim slabostem a naší pohodlnosti. Nikdo za nás nic neudělá! Vždy budeme mít jen takovou vládu, jakou si zasloužíme! Jakou si zasloužíme tím, jací jsme my samotní. Jak my samotní vážně usilujeme o dobro, čest, lidskost a ušlechtilost. My, jedině my jsme strůjci vlastní lepší budoucnosti! Pokud neučiníme nezbytný krok a nezačneme sami od sebe, nikdy se žádné lepší budoucnosti nedočkáme! Nikdo jiný nám ji za nás nevytvoří, ani nevybuduje. Žádná politická strana, ani žádní státníci!

Velkou a dosud nepoznanou zákonitostí totiž je, že lidé na vrcholných řídících postech společnosti se všemi jejich chybami a slabostmi představují v jistém smyslu zrcadlo, ve kterém má národ možnost poznat svou vlastní tvář. Zrcadlo, které národu neomylně říká: lidé, takový jste!

V současnosti se totiž na vrcholu společnosti nacházejí mistři našich vlastních chyb. Chyby a nedostatky představitelů politické moci totiž zrcadlí chyby a nedostatky národa, ze kterého vzešly. Pokud tuto zákonitost a toto propojení dokáže národ pochopit a jeho základní buňky, čili jednotlivci se začnou vědomě měnit k lepšímu, pak, jedině pak se budou moci do vedení státu postupně dostávat lidé mnohem vyšších morálních a mravních kvalit. Neboť právě vládu takových lidí si bude pak národ zcela oprávněně zasluhovat.

Myslet si, že já osobně jsem příliš nepatrným na to, abych něco změnil je blud! Je to zásadní omyl, kterým se lidé snaží ospravedlnit svou lenost. Každá společnost se totiž skládá z jednotlivců a morální a mravní úroveň každého z těchto jednotlivců určuje a ovlivňuje morální a mravní úroveň celé společnosti, jakož také úroveň politické reprezentace, která daný národ spravuje.

Vše je tedy úplně jinak! Každý z nás nese obrovskou osobní odpovědnost za to, zda bude naše společnost směřovat k lepšímu. Pokud totiž vážně a zodpovědně začneme měnit sebe samých k lepšímu, začneme tím zároveň měnit k lepšímu absolutně všechno.

A právě o tomto zásadním dosahu jednotlivců na charakter velkého celku společnosti by se mělo začít více otevřeně mluvit. Mělo by se o tom učit a měl by si být toho vědom každý člověk. Každý z nás by si měl konečně uvědomit, jak velká zodpovědnost spočívá na jeho vlastních bedrech.

Pokud ale tuto osobní odpovědnost z nějakého důvodu nepřevezmeme, pokud budeme pouze líně doufat, že lepší život za nás a pro nás vybuduje někdo jiný, nějaký státník, vůdce, nebo správná politická strana, pak si můžeme být stoprocentně jisti, že se skutečného zlepšení kvality našeho života takovým způsobem, jak bychom si to představovali a přáli nikdy nedočkáme.

A zcela na závěr ještě pár slov od Johna Hancocka, které dokonale potvrzují výše popisovanou zákonitost vztahu mezi druhem hodnot, které lidé uznávají a charakterem vlády, kterou musí snášet. Tento moudrý člověk řekl: "Lidé, kteří prokazují větší respekt bohatému padouchu než čestnému a statečnému člověku, který žije v chudobě, si zaslouží být zotročení, protože jasně ukazují, že bohatství, ať již je získané jakýmkoliv způsobem, má podle nich větší hodnotu než poctivost. "

A já jen dodávám, že právě pro tuto jejich vlastní nepoctivost jim vládnou ne příliš poctiví. Skoro tak, jako nám.

RANDOM_AVATAR
smilan
Mírně pokročilý/á uživatel/ka
Mírně pokročilý/á uživatel/ka
 
Příspěvky: 11
Registrován: 12 pro 2016, 14:29
Reputace: 12
Nový člen

Re: Úvahy o životě ...

Nový příspěvekod Zahradník Země » 17 pro 2016, 04:47

Tak samozřejmě, vláda je obraz lidu. A kdokoliv se může
zapsat do dějin. Stačí jen chtít. Nekecat a jednat. *zbíječ*

Myslím, že nakonec jediný způsob jak něco / cokoli změnit je se pro to nyní sám rozhodnout.
Maximum pro to udělat a ostatní inspirovat dobrým příkladem. Kecat a kritizovat umí každej
ňouma, ale něco vylepšit nebo udělat, to chce začít hlavně u sebe. Teď hned a tady. *bonsai*

..Nejdůležitější na světě je semeno .. A to, co z něj vyroste..
.. Pěstuji, tedy jsem ..
Tibeth.cz
Uživatelský avatar
Zahradník Země
Tibeth San
Tibeth San
 
Příspěvky: 185
Registrován: 12 úno 2014, 02:12
Reputace: 145
Vážený člen

highlight

Re: Úvahy o životě ...

Nový příspěvekod smilan » 02 úno 2017, 17:36

Úder do obličeje bezohledné západní Evropy

Přestože je Evropa materialistická a ateistická, je nanejvýš paradoxní, že právě to, co ve své anti duchovnosti považuje za výmysl a za báchorky se naplňuje před očima celého světa na ní samotné.

Za výmysl a za báchorky je totiž moderními Evropany považována Bible, jakož i to, co se v ní píše. Nicméně právě všechny důsledky imigrace, se kterými se v současnosti Evropa potýká a teprve bude potýkat jsou přímo očividným naplněním tvrdých starozákonních slov: oko za oko, zub za zub. Čili teror za teror, vraždění za vraždění, bolest za bolest a ničení za ničení.

Ano, jde zde o působení železného Zákona zpětného účinku, který je ve spisech nového Zákona definován slovy: co kdo zaseje, to také sklidí. No a Evropa, která v dávnější i ve zcela nedávné minulosti sela ve vztahu k jiným národům a zemím zkázu, ničení a teror, musí nyní zkázu, ničení a teror sklidit.

Ale pojďme pěkně po pořádku a podívejme se trochu hlouběji do minulosti. Do minulosti západní Evropy, která byla minulostí koloniálních mocností. Kolonialismus však ve skutečnosti nebyl ničím jiným, než nepokrytým vykořisťováním a drancováním. Drancováním přírodních, materiálních a lidských zdrojů jiných zemí, jejichž obyvatelé byli lidmi druhé nebo třetí kategorie, jak o tom ještě dnes výstižně napovídá označení: země třetího světa.

Pro ilustraci si uveďme jeden z příkladů chování se koloniálních pánů vůči obyvatelům kolonií. Když svého času indičtí tkalci kvalitou vlastní práce intenzivně konkurovali anglickým manufakturám na výrobu hedvábí, jejich konkurenceschopnost byla zlikvidována tak, že jim koloniální páni usekli prsty.

Určitě by se však daly najít i pozitivní příklady, jakým bylo budování silnic, železnic, nebo jiné infrastruktury. Nicméně fakt, že každá z kolonií usilovala o svou svobodu a osamostatnění přece jen svědčí o tom, že těch negativ bylo pravděpodobně více, než pozitiv.

Žel, ono osamostatnění bylo však víceméně iluzorní, protože otevřený kolonialismus pouze vystřídal kolonialismus skrytý, čili ekonomický a hospodářský. Bývalé koloniální mocnosti totiž silou svého kapitálu ovládli strategické podniky a přírodní bohatství těchto zemí, takže de facto se vlastně nic nezměnilo. Změnila se pouze vnější forma, zatímco drancování nadále úspěšně pokračovalo.

Pokud ale odhlédneme od této dávnější minulosti a nebudeme ji brát brát na zřetel, zcela postačí, když se podíváme do minulosti pouze zcela nedávné, kdy se západoevropské státy společně podílely na rozvratu prosperujících zemí, jakou byla například Libye, a svou mediální a materiální podporou takzvané umírněné opozice mají na svědomí i občanskou válku v Sýrii. Bolest, utrpení a strádání, které muselo snášet a stále snáší civilní obyvatelstvo Libye, Sýrie, ale i Iráku, nebo Afghánistánu je nezměrné.

Může snad pouze z hlediska čistě lidské spravedlnosti zůstat takové něco bez odezvy? Může snad někdo beztrestně pustošit jiné země, ať by byly jeho pohnutky navenek jakkoli ušlechtilé? Je snad opravdu něčím ospravedlnitelná bolest, zkáza, ničení, teror a rozvrat, které západní Evropa způsobila jiným zemím pouze v horizontu předchozích dvaceti let?

Velmi zřetelnou odpověď na všechny tyto otázky nám dává známá lidová moudrost, která říká: Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá! A vracející se ozvěna bolesti, teroru, zkázy, ničení a rozvratu, rozsévána za účasti Evropy na středním východě začíná nyní přinášet svou přiměřenou ozvěnu u nás doma.

Evropu zaplavují tisíce imigrantů, kteří si ve svém nitru přinášejí především tři věci. Nenávist vůči Evropanům, násilné a nesmiřitelné náboženství a odhodlání časem plně ovládnout a podmanit si evropské národy. K tomu samozřejmě nedojde hned, ale až o pár generací, kdy začnou imigranti pomaličku populačně přečíslovat původní obyvatelstvo.

Pokud jsou tedy současní Evropané ohrožováni sebevražednými atentátníky a islámským terorismem, pokud jsou jejich ženy znásilňovány imigranty a sráženy ze schodů, pokud se atmosféra stále více radikalizuje a mezi imigranty a původním obyvatelstvem dochází k násilným střetům třeba si uvědomit, že to všechno je jen nepatrným zlomkem zla, které napáchaly Evropské země mezi jinými národy. Zla, které se nyní vrací k nim jako ozvěna jejich vlastních činů. Jako dávná ozvěna starozákonních slov: oko za oko, zub za zub.

A pokud by snad někdo oponoval tím, že běžní, obyčejní Evropané, kteří se stávají obětí těchto činů za nic nemohou, není to docela pravda. Tito zdánlivě nevinní jsou totiž přece jen v jistém slova smyslu vinni.

Jsou vinni svým konzumním způsobem života, upřeným pouze na sebe samých, přičemž utrpení jiných na druhém konci světa je absolutně nezajímá. Vždyť je to přece tak daleko.

Jsou vinni svou lhostejností vůči jednání vlastních vlád, které i za peníze z jejich daní ničily a pustošily jiné země. Tito zdánlivě nevinní se totiž nikdy otevřeně nepostavili proti tomu a byli vůči tomu lhostejní. Svým postojem tak ponechali volné ruce politikům, kteří svou mocichtivou bezohledností a svými zločiny rozsévali všude ve světě sémě nenávisti.

A veškerá tato nenávist těch, kterým zavraždily blízkých a zničily zemi na ně nyní začíná dopadat v podobě teroristických činů, které jsou mnohdy jen odvetou za všechno to příkoří a zlo, které jimi bylo způsobeno.

Nikdo samozřejmě nechce schvalovat terorismus, ale třeba si uvědomit, že největší vinu na něm nese ten, kdo dal prvotní podnět k jeho vzniku. A nebyly to arabské země, které začaly první rozvracet Evropu, ale naopak, byla to Evropa, která začala rozvracet arabské země. A svým rozvratem jiných zemí vytvořila podhoubí nenávisti a teroru, se kterým nyní marně bojuje.

Slyšte, vy arogantní země západu, které se domníváte, že žádného Stvořitele není. Právě na na vás samotných se před očima celého světa začíná naplňovat železný Zákon jeho spravedlnosti, jehož účinkům nejste schopni uniknout ani svým ateismem, materialismem a bezbožností.

Copak jste si myslely, že můžete donekonečna ignorovat slova Syna Božího, že nemáte jiným nikdy dělat to, co nechcete, aby jiní dělali vám?

Kdo však tato slova nebere v úvahu a podle nich nejedná, okamžitě, jako pod kola řítícího se auta začne spadat pod účinky železného Zákona zpětného působení, fungujícího v duchu starozákonních slov: oko za oko, zub za zub! Čili rozvrat za rozvrat, ničení za ničení, teror za teror a zkáza za zkázu.

A v těchto tvrdých dopadech účinků Zákona zpětného působení budete muset na vlastní kůži poznávat a bolestně prožívat, že prostě není možné donekonečna beztrestně dělat jiným to, co byste si v žádném případě nepřály, aby jiní dělaly vám.

Nebo to tedy v účincích tohoto Zákona pochopíte a ve svém životě a jednání se podle toho konečně zařídíte, nebo to nepochopíte a budete těmito účinky nakonec absolutně zničení a váš národ zanikne.

Nedělejte jiným co nechcete, aby jiní dělaly vám tedy znamená, abyste neničily a neruinovaly jiné země a národy. Ani vojensky, ani ekonomicky! Pokud tak totiž učiníte, s velkou pravděpodobností se stane, že obyvatelé těchto zemí s vámi samotnými probuzenou nenávistí přijdou nakonec k vám, aby zničily vás i vaši vlastní zemi. A tak se stane proto, aby se na každém, kdo jedná takto zvráceně jako vy do písmene naplnily drsné starozákonní slova: oko za oko, zub za zub.

Nicméně nápravu stavu, který jste způsobily a problémů, které jste vyvolaly musíte začít tam, kde problém nastal, čili v zemích, které jste zpustošily. Právě tam se je třeba soustředit na pomoc, abyste urychlenou nápravou tamních poměrů do normálu otupily ostří nenávisti namířené proti vám a zároveň tím učinily bezpředmětnou potřebu tamního obyvatelstva opouštět svou rodnou zem.

Věz tedy člověče, ty, který se můžeš jednoho dne stát obětí teroru, násilí a vraždění, že ty sám nesmíš nikdy činit jiným to, co nechceš, aby jiní činili tobě. A nemůžeš být vůči takovému něčemu ani lhostejný a nevšímavý ve svém malicherném zaměření se pouze na uspokojování vlastních potřeb, protože i takovýmto způsobem se stáváš do určité míry spolu vinným. Spolu vinným, protože ses minimálně svým vnitřním nesouhlasem nepostavil proti tomu a těm, kdo činí zlo.

Pokud by se ale někdo nadále snažil oponovat smrtí nevinných lidí v Evropě, kteří přece za nic nemohou, tak žel ve smyslu zákona oko za oko, zub za zub platí, že za život nevinného civilisty v Libyi, v Sýrii, nebo kdekoliv jinde život nevinného civilisty v Evropě. Za tento kolotoč násilí však nese hlavní vinu ten, kdo jej rozpoutal prostřednictvím své nenasytné a mocichtivé bezohlednosti.

RANDOM_AVATAR
smilan
Mírně pokročilý/á uživatel/ka
Mírně pokročilý/á uživatel/ka
 
Příspěvky: 11
Registrován: 12 pro 2016, 14:29
Reputace: 12
Nový člen

highlight

Re: Úvahy o životě ...

Nový příspěvekod smilan » 24 úno 2017, 20:29

Trump! Svět dostal šanci! Využije ji?

Koncem roku 2016 svět balancoval téměř na pokraji vojenského konfliktu USA a Ruska, s tendencí jeho eskalace až do jaderné konfrontace. Atmosféra přímo hmatatelného napětí, s podtextem blízkého světového konfliktu mocností však povolila okamžitě po zvolení Trumpa prezidentem USA a v současnosti je možné pozorovat v tomto směru opravdu značné uvolnění.

To samozřejmě neznamená, že by bylo najednou všechno naprosto bezproblémové, ale minimálně o válce mocností se již jako o skoro hotové věci přestalo mluvit.

Zvolení Trumpa bylo značným šokem pro mocenskou elitu, spojenou s americkými zbrojařskými firmami. Její prezidentskou kandidátkou byla Hillary Clintonová. Byl to šok i pro všechny mediální, politické, mimovládní a mnohé další přisluhovače této elity, kteří za její peníze prosazují její agendu, bez ohledu na zájmy vlastních národů, které zrazují.

Elitě, její přisluhovačům, jakož i malým a velkým zrádcům národů to však tentokrát, i přes téměř stoprocentní ovládání velkých světových médií, i přes obrovské finanční prostředky, použité za účelem vítězství Hillary Clintonové přece jen nevyšlo

Obyčejní, prostí, pracující Američané totiž nepodlehli rozsáhlé mediální manipulaci, která se jich intenzivně snažila přesvědčit o tom, co je pro ně a pro Ameriku skutečně dobré. Obyčejní a prostí Američané již totiž začali mít plné zuby agresivní mocenské elity, která se z nadbytku peněz již zcela neumí vejít do vlastní kůže a cíleně žene svět do konvenční, nebo dokonce až jaderné konfrontace mocností.

Obyčejní a prostí Američané totiž pochopili, že právě oni by na to nejvíce doplatili, protože právě oni by se stali, jak se to říkalo v minulosti, onou "potravou pro děla" a bezbranným cílem prvních odvetných úderů.

Obyčejní a prostí Američané pochopili, že jsou jen obyčejnými pěšáky ve velké rozehrané šachové partii mocných a bohatých tohoto světa. Obyčejnými pěšáky, kterých může být kvůli nejrůznějším geopolitickým a mocenským zájmům klidně a bez nejmenších výčitek svědomí obětovaných jakékoliv množství.

Vždyť nakonec plné právo na život má jen nejužší elita nejbohatších a nejmocnějších, zatímco všichni ostatní a všechno ostatní je tu jen k tomu, aby sloužilo jejich záměrům. A pokud se tyto záměry podaří uskutečnit, pak i tak bude přece nakonec počet všech těchto zbytečných lidí zregulovaný na "zlatou miliardu" otroků elity, která jim milostivě dovolí živořit odměnou za to, že jí mohou sloužit.

To vše ztělesňovala prezidentská kandidátka Hillary Clintonová, přičemž ona sama byla jen poslušnou loutkou a poslušným nástrojem v bezohledných rukou elity.

Donald Trump, i navzdory všem jeho chybám představoval naopak vzpouru proti snahám arogantní mocenské elity. Představoval odpor obyčejných lidí, kteří vytvářejí skutečné hodnoty a budují Ameriku vůči elitě nejbohatších a nejmocnějších. Ti totiž mnohdy pouze spekulativně profitují z jejich práce a ve své zaslepené chamtivosti a touze po moci chtějí dohnat Ameriku i svět do nové velké války doufajíc, že ​​se na ní zase opět dobře nabalí tak, jak tomu bylo v podstatě dosud vždy ve všech posledních válkách.

Ať již je to jakkoli, ať si již byli běžní Američané všech těchto věcí plně vědomi, nebo je vnímali a vytušili jen podvědomě, každopádně se jim podařila velká věc. Podařilo se jim alespoň dočasně zvítězit nad chobotnicí moci a její propagandistickými mediálními lžemi.

A právě tímto přehlédnutím a probuzením se obyčejného amerického občana dostal svět šanci. Dostalo se mu uvolnění napětí a prostoru pro rozvíjení normálního a klidného života. Dostalo se mu toho, o co by s největší pravděpodobností přišel po zvolení Hillary Clintonové, která by v poslušném plnění příkazů elity pouze stupňovala napětí a hnala svět k sebe zničujícímu konfliktu.

Byl nám tedy všem darovaný čas. Tento čas však nesmí být promarněný. Tento čas musí být správně využit, protože destruktivní temnota, skrývající se za záměry nejbohatších a nejmocnějších našeho světa se se stoprocentní jistotou nevzdala svých záměrů.

Jak ale má svět správně využít darovaný čas?

Lidé by měli v první řadě pochopit, že tam, kam jsme se dostali na sklonku roku 2016, to jest na práh nové světové války, jsme se dostali právě prostřednictvím hodnot, které preferujeme a které obecně považujeme za důležité a prioritní.

Jaké jsou to "hodnoty"?

Peníze, majetky, kariéra, moc, postavení, sláva, užívání si a konzumní způsob života. Absolutní a bezvýhradné podřízení se těmto "hodnotám" však sebou nevyhnutelně přináší bezohlednost, chamtivost, podvod, lež, nečestnost, nespravedlnost, nemravnost a mnoho jiného. Neboť absolutní a bezvýhradná orientace na hodnoty nižšího druhu nemůže sebou přinášet nic jiného, než nízkost a zlo. Zlo, které se nabaluje jako lavina, aby nakonec dopadlo na svět v jeho nejhrůznější podobě, ve formě válečného šílenství.

Nikdo samozřejmě netvrdí, že mít peníze, majetek, určité postavení, atd. je špatné. Nikdo netvrdí, že je špatné užívat si radostí tohoto světa. Špatné však je, pokud jsou v hierarchii lidstva tyto hodnoty na prvním místě. Pokud již nad nimi, nebo alespoň vedle nich nic není a jedině oni jsou tím nejdůležitějším, o co lidé usilují.

Pokud totiž nepostavíme vysoko nad peníze, majetky, kariéru, moc, slávu, nebo užívání si čest, spravedlnost, lidskost, dobro, mravnost a ušlechtilost, ztratíme to nejpodstatnější, co z nás dělá lidi a prostřednictvím čeho bychom mohli zlidštit svůj přístup k penězům, majetkům, moci, k užívání si radostí života, nebo k čemukoliv jinému.

Jednoduše řečeno, pouze prostřednictvím ctností se člověk stává člověkem. Člověkem, schopným přistupovat ke všemu v životě správně.

Naopak, absence ctností bere lidem potřebný nadhled nad věcmi a oni se stávají jejich otroky. Otroky peněz, statků, moci, kariéry, slávy, nebo užívání si. Tím pádem se jim však tyto věci stávají prokletím místo požehnání, protože k jejich nabytí neváhají použít jakýchkoliv menších, nebo větších nemorálností. Neváhají se stát jedni druhým vlky.

Lidstvo bez ctností je lidstvem kráčejícím cestami zla. A toto zlo postupně přerůstá celou společností a sílí až do takové míry, že nakonec vyústí do podoby zničujícího vojenského konfliktu, jako jakéhosi vrcholného bodu koncentrace všeho zla.

Pokud náš svět dokázal prostřednictvím zvolení Donalda Trumpa odvrátit toto zlo, protože lidé konečně vědomě, nebo alespoň podvědomě pochopili, že "hodnoty" kterými žijí a kterými nás ustavičně masírují média poplatné zájmům elity nebudou asi správné, pokud jsme přehlédnutím alespoň určité části obyvatelstva získali ještě šanci, musí být tato šance využita. Bezpodmínečně využita k nabytí výše zmíněných ctností, které postavíme vysoko nad všechny ostatní hodnoty, protože jedině tak budeme stát správně, čili v principech dobra a našim údělem nemůže být pak nic jiného, jako dobro.

Pokud ale lidé opět promrhají darovaný čas a nevyužijí jej k nabytí ctností, pokud budou i nadále bezvýhradně sloužit pouze penězům, majetkům, moci, kariéře, slávě, užívání si, konzumu, nebo jiným podobným "hodnotám" ignorujíc a přehlížejíc ctnosti, zlo takovým způsobem jimi samými živené a podporované nakonec zhoustne natolik, že se znovu po nějaké době nevyhnutelně dostaneme na pokraj toho, o co zlu vždy v konečném důsledku jde. Na pokraj zkázy a pustošení jako vrcholného ideálu zla, zhmotněného do podoby sebe zničujícího vojenského konfliktu.

Až se tedy prostřednictvím našeho vlastního života bez ctností opět dostaneme k podobnému zlomovému momentu, jako koncem roku 2016, může se nám stát, že zlo, ztělesněné snahami světové elity bude schopné převážit misky vah na svou stranu a náš svět nedostane žádnou podobnou šanci, jakou dostal v současnosti zvolením Donalda Trumpa. Pak nakonec, v nezbytném řetězení událostí může dojít k tomu, že zhoubné důsledky naší vlastní nemorálnosti a našeho vlastního ignorování ctností nás všechny, nebo alespoň převážnou část jednoduše vymažou z povrchu zemského.

RANDOM_AVATAR
smilan
Mírně pokročilý/á uživatel/ka
Mírně pokročilý/á uživatel/ka
 
Příspěvky: 11
Registrován: 12 pro 2016, 14:29
Reputace: 12
Nový člen

Re: Úvahy o životě ...

Nový příspěvekod smilan » 13 dub 2017, 19:12

Bratři Slované! Nemají nás za nic!

Víte o tom, že existuje plán elity nejbohatších a nejmocnějších našeho světa na zredukování lidstva na zlatou miliardu? A víte, jaká má být rasová a národnostní skladba této miliardy, která má sloužit elitě? Víte o tom, že její největší část mají tvořit především národy západního světa, přičemž mnohé slovanské národy mají být zcela vyhlazeny? Nebo z nich má být ponechán pouze nepatrný zlomek, určený k zajišťování základní obslužnosti území, které původně osídlovaly.

Pokud nevěříte, zadejte si do internetového vyhledávače název: "Harvardský a Houstonský projekt - Plán na likvidaci Slovanů". Jde o mimořádně zajímavý dokument, jehož charakter dokonale vystihuje tato malá ukázka:

"Ukrajinec si bude myslet, že bojuje proti Rusku, že bojuje za svou svobodu. Bude si myslet, že nakonec dosáhl svobodu. No tehdy se dostane do úplné závislosti od nás. "

"V této válce hlupáků budou slovanští hlupáci oslabovat sebe, ale posilovat nás, organizátory vzájemných válek, přičemž v krvavých událostech nebudeme přímo účinkovat."

Takové jsou tedy zákulisní praktiky elity západního světa, přičemž nadřazenost západu je již i dnes jasně patrná každému, kdo ji vnímat chce. Přesvědčivým důkazem toho, že jsme pro ně pouze lidmi druhé kategorie je třeba stará známá skutečnost rozdílné kvality potravin, které se ve stejném obalu, ve stejné váze a ve stejné ceně prodávají na západě a na východě Evropy.

Rozdílná je pouze kvalita! Lidem druhé kategorie musí totiž stačit i druhořadá! I odpad!

A to ani nemluvě o národech Afriky, či jiných méně rozvinutých zemích, jejichž obyvatelstvo je těmito nadlidmi považováno za bytosti třetí kategorie. Celkem otevřeně o nich totiž říkají, jako o třetím světě. Takto pěkně to mají všechno rozdělené.

Zmíněná, plánovaná cesta k našemu zotročení, ale i k zotročení jiných národů má však své fáze. První fází je zotročení ekonomické, které je víceméně realitou.

Druhou fází je zotročení mentální a třetí zotročení totální, s možností libovolného rozhodování o životě a smrti a o bytí a nebytí.

V současnosti se v plném proudu pracuje na zotročení mentálním, jehož podstatu dokonale vystihl již Goethe slovy: "Není většího otroka jako ten, který si ve svém zotročení myslí, že je svobodný."

Tyto Goethova slova se ve své zvrácené podobě staly hlavním principem mentálního podmanění si slovanských národů střední Evropy, ale samozřejmě nejen jich. Jeho podstata spočívá v tom, že loupežník, škůdce a podvodník vystupuje navenek jako zastánce lidských práv a demokracie. Jako nositel prosperity a světlé budoucnosti lidstva.

Pod maskou podobných, krásných ideálů a za aktivní spolupráce západu poplatných, jidášských médií je mezi jednotlivými národy cíleně vytvářen a udržován takovýto klamný obraz. Jsou jim zároveň neustále mediálně podsouvány správné myšlenky, správné názory, správný životní styl i správné hodnoty.

Je až neuvěřitelné, jak snadno jsme podlehli a stále podléháme tomuto vymývání mozků. Je až neuvěřitelné, jak snadno jsme se zřekli našeho původního, hodnotného a zdravého, a přijali jsme to povrchní, prázdné a nezdravé, co hodnoty pouze předstírá. Je neuvěřitelné, jak bezmyšlenkovitě a nekriticky se mnozí klaní všemu, co k nám přichází ze západu, i samotnému západu, ačkoli ten nás v podstatě nemá za nic.

Jsou mnozí, kteří zrazují vlastní národy čistě pragmaticky, tedy pro peníze. Jsou však také mnozí, kteří tak činí ve své naivitě čistě z vlastního přesvědčení. Z jejich řad pocházejí takzvaní užiteční hlupáci, kteří stojí na straně nepřátel národa, skrývajících se za masku jeho přátel.

A protože oficiální média dávají prostor jedině podobnému, prozápadnímu typu lidí, vypadá všechno úplně jinak, než ve skutečnosti je. Podvodníci, jidáši a jejich služebníci vypadají jako nositelé krásných ideálů a ti, kteří vnímají tuto pokryteckou lež a staví se proti ní jsou označováni za nacionalisty, konspirátory, rusofoby, xenofoby, islamofoby a ještě nevím jaké jiné foby.

A tak velká většina lidí žije v úplně naruby převrácené realitě, ve které je černé mediálně označováno jako bílé a bílé jako černé. Ve které je nepřítel národa označován jako jeho přítel a jeho přítel a zastánce jako jeho nepřítel. Je to skutečně stav, rovnající se absolutnímu mentálnímu vyšinutí, které je ale samozřejmě cílené.

To však, že nás naši takzvaní západní přátelé, byli schopni takovýmto způsobem oklamat je jen naše vina. Vždyť přece již v evangeliích se jasně píše: Dávejte si pozor na všechny, kteří k vám budou přicházet jako beránci, ale ve skutečnosti jsou to draví vlci.

My jsme však ve své slovanské, dobrosrdečné naivitě, ale i ve své povrchnosti myšlení prohlédli toto upozornění a naopak, naši nepřátelé si dali a stále dávají mimořádně záležet na tom, aby vypadali jako beránci. Jsou to však opravdu vlci, kteří chtějí trhat a roztrhat! A pokud se vám zdá toto tvrzení přehnaně radikální, vřele doporučuji studium výše zmíněného Houstonského a Harvardského projektu.

Je již opravdu načase pochopit, co se ve skutečnosti děje pod navenek líbivě prezentovaným povrchem. Je načase přehlédnout realitu našeho rafinovaného mentálního zotročení, které je prováděno tak inteligentně a sofistikovaně, že zotročení, přesně v duchu citovaných Goethova slov žijí v domnění, že jsou svobodní. A ve snaze hájit svou svobodu se přidávají na stranu otrokářů, napomáhajíc tím k vlastnímu zotročení.

Pokud toto lidé nepřehlédnou, budou muset zůstat v otrockém područí a v porobě. Budou muset zůstat pouze levnou pracovní silou a lidmi druhé kategorie, krmenými potravinami druhé kategorie, jejichž mladá generace bude odcházet dělat sluhy západnímu světu. A nakonec budou zotročeni totálně a naprosto, se všemi katastrofálními důsledky, které to sebou přinese.

Zvedněte proto z prachu svou hrdost bratři východní Slované! Zvedněte hlavu a přestaňte se poníženě poklonkovat všemu, co k vám přichází ze západu. A ačkoli je tam mnoho dobrého, i vy máte co nabídnout. Nejste totiž o nic horší, než oni.

Neboť i přesto, že jste tak nepochopitelně snadno propadli zvenčí přicházející nízkosti a balastu, ve vašem nitru a ve vaší duši se přece jen ještě skrývají vysoké hodnoty. Hodnoty ducha a pravé slovanské dobrosrdečnosti. Hodnoty dobra, mravnosti, lidskosti a skromnosti. Jsou tam, v hloubce vašich duší, jenom překryty dnešním konzumním balastem. Dejte jim v sobě vyrůst a rozkvést. Nechte je přerůst do svého každodenního života.

Buďte sví a autentičtí! Staňte se velkými velikostí své vlastní, slovanské podstaty a ne tím, že se budete snažit napodobovat velikost jiných, která pro vás i tak navždy zůstane vnitřně cizí.

Neboť čas Slovanů právě přichází, zatímco čas národů západu pomalu končí. Žel, z podvědomého vnímání této skutečnosti vzniká v mnoha z nich nepřejícnost a nenávist, která způsobuje, že jsou úmyslně házeny klacky pod nohy těm, kteří mají převzít štafetu dalšího vývoje civilizace. A to jsou Slované!

Staňme se proto co nejrychleji vnitřně i navenek hodnými toho, co se k nám jako nějaké určení přibližuje směrem z budoucnosti. Neboť čím tmavší je temnota noci současného úpadku ducha a všech vyšších a ušlechtilejších hodnot, tím blíže je svítání! A my bratři nedopusťme, aby nás toto nadcházející svítání zastihlo duchovně, morálně a mravně nepřipravené.

Neboť našimi největšími nepřáteli nejsou naši nepřátelé, skrývající se za masku přátel, ale především naše vlastní nectnosti. Náš vlastní, fatální nedostatek hrdosti, se kterým se poníženě skláníme před těmi, kteří toho nejsou vůbec hodni. Před těmi, kteří nás tím více nemají za nic, čím více se před nimi skláníme.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š

RANDOM_AVATAR
smilan
Mírně pokročilý/á uživatel/ka
Mírně pokročilý/á uživatel/ka
 
Příspěvky: 11
Registrován: 12 pro 2016, 14:29
Reputace: 12
Nový člen

Re: Úvahy o životě ...

Nový příspěvekod smilan » 04 kvě 2017, 18:39

Probuďme se! Otčenáš nikdy nebyl jen modlitbou!

Modlitba Otčenáš nebyla nikdy tím, za co ji lidé po celá staletí považovali. Nikdy totiž nebyla pouze modlitbou, to jest něčím, co má být odříkané v domnění, že právě používáním těchto slov se správně modlíme.

Otčenáš je ve skutečnosti něčím mnohem větším! Je to praktický návod, jak má člověk žít a o jaké hodnoty má ve svém životě usilovat.

Skládá se ze dvou části. V první nám je ukázáno, jak máme přistupovat ke Stvořiteli a v druhé, jak máme přistupovat ke svému vlastnímu životu. Čili, co si v něm máme především přát.

"Otčenáš, jenž jsi na nebesích!" Tato slova znamenají, že člověk uznává otcovskou autoritu Boha, vůči které stojí a vždy bude stát jako dítě. A tak, jak je pro dítě raného věku bezvýhradnou autoritou autorita jeho rodičů, jejichž poslouchá, protože mu chtějí jen dobře, tak má být pro nás všechny bezvýhradnou autoritou náš Pán. Autoritou, před jejímž Vůlí se v hluboké dětské důvěře skláníme.

"Posvěť se jméno tvé!" Jde o vyjádření hluboké úcty a posvátnosti, kterou máme prokazovat Pánu a všemu, co s ním souvisí. A tedy i jeho menu!

"Přijď království tvé." To není žádná prosba, ani žádné pokorné, alibistické očekávání. To je slib! To je závazek! To je vyjádření odhodlání k činu! Právě nimi, konkrétními činy a reálným jednáním v každodenním životě má totiž každý z nás přispět svým vlastním dílem a podle svých vlastních schopností k tomu, aby mohlo přijít na zem království nebeské. Našim vlastním přičiněním a za našeho vlastního spolupůsobení.

"Buď Vůle tvá." Tato slova jsou opět závazkem pro každého, kdo je vyslovuje. Závazkem, že se bude snažit ve svém životě zohledňovat Vůli svého Otce. A to nejen ve svých slovech a činech, ale i ve svých myšlenkách a citech. Vůle Otcova se tedy má stát měřítkem a kritériem absolutně všeho, co člověk činí a co se teprve učinit rozhoduje.

Její naplňování však nutně předchází její znalost. Její dokonalé pochopení, abychom mohli na základě jejího poznání správným způsobem formovat svůj život. Není totiž možné plnit něco, co neznáme, nebo co sice známe, ale pouze povrchně a nedostatečně.

Kdo nechce poznávat Vůli Nejvyššího, nemůže ji plnit a kdo ji neplní, nutně tím sám na sebe přivolává negativní zpětné účinky. Neboť jak již bylo řečeno, Otcova Vůle nám chce pouze dobro a pokud ji odmítáme, může se nám dostat jedině protipólu dobra, kterým je zlo.

Neboť následující slova: "jako v nebi, tak i na zemi" v jejich dalekosáhlém dosahu znamenají, že v blaženosti dobra, ve které žijí obyvatelé ráje žijí pouze proto, že znají a bezvýhradně naplňují Vůli Otcovu. A na zemi může být jako v nebi jedině tehdy, pokud i zde budou lidé jednat stejně.

"Chléb náš vezdejší dej nám dnes." - tak začíná druhá část Otčenáše. Naznačuje nám, že se máme starat o nabývání chleba každodenního, jakož i všech svých ostatních potřeb, avšak jako na prvořadé musíme vždy dbát na Vůli Otcovu. Uspokojování našich potřeb se nám nikdy nesmí stát absolutně vším, abychom nakonec, v bláznivém šílenství jejich nikdy nekončícího naplňování zcela zapomněli na svého Otce a jeho Vůli tak, jak se to stalo lidem současné doby.

"A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům." Kdo dokáže odpustit, tomu bude odpuštěno. Kdo ale odpustit nedokáže, ten sám nemůže očekávat žádného odpuštění.

Každý z nás se ve svém životě provinil vůči svým bližním, i když někdy nechtěně. A vůči každému z nás se provinili naši bližní. Mnohdy i velmi bolestně. Pokud ale my jim nebudeme schopni odpustit jejich provinění vůči nám, nemohou být odpuštěny ani ty naše vůči druhým.

Neschopnost odpustit a ustavičné zabývání se starými ranami a vinami je totiž neštěstím našeho světa i každého jednotlivce, který tak činí. Ukažme si to na příkladu ze současnosti:

Existují země, kterým svého času Rusové ublížili, jako například Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, nebo Ukrajina. Jejich neschopnost odpustit ani po mnoha desítkách let však v současnosti přerůstá až do nenávisti. A jejich nenávist, obratně využívána lidmi se světovládně mocenskými zájmy vytvořila z těchto zemí výbušné zóny, naplněné obrovským potenciálem nenávisti, schopným přerůst až do velkého, světového konfliktu mocností.

Neboť neschopnost odpustit přináší nenávist, nenávist plodí konflikt a konflikt přináší zkázu. Na nenávisti, jako na něčem silně destruktivním není prostě možné konstruktivně budovat a je smutné, že třeba současná politická orientace Ukrajiny je postavena právě na nenávisti, pramenící z neschopnosti odpustit. Na nenávisti, opírající se o fašistickou minulost a fašistické tradice. A podobná atmosféra vládne i v pobaltských zemích.

Ano, někdy bývá opravdu těžké odpustit, pokud nám někdo velmi ublížil. Chce to čas a bylo by pokrytecké podávat si ruce, pokud to vnitřně tak necítíme. Je však třeba pracovat na odpuštění, abychom k němu mohli nakonec dojít. Hojivý čas nám může být pomocí k tomu, abychom se nakonec zbavili tíhy křivd a dokázali odpustit ve svém srdci. Neboť jedině odpuštěním lze přetnout řetěz zla, které by muselo ve svém dalším postupném navyšování až do nenávisti přinést mnoho nepředvídatelného neštěstí nám samotným i našemu okolí.

"A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého." Velké je pokušení, spočívající v nadhodnocení ceny naší vlastní, egoistické, lidské vůle. Velmi velké je pokušení stavět svou malou a nedokonalou vůli nad Vůli našeho Otce. Avšak právě tímto způsobem se vzdalujeme dobru a vydáváme na cesty zla.

Je proto třeba zbavit se této prvotní příčiny zla. A to i prožíváním námi samými takovýmto způsobem přivolaným utrpením, ve kterém pochopíme, jaká falešná a nedokonalá je naše vlastní vůle. Ve kterém pochopíme, že naše svévole je v podstatě otevřenou branou ke zlu, zatímco radost, štěstí, mír a vnitřní naplnění spočívají pouze v plnění a zohledňování dokonalé Vůle Nejvyššího.

Ale protože dnes žijeme v době materialismu a absolutního odtržení od Boha, "modlí" se současní lidé svým způsobem života následující anti otčenáš:

Něco takového, jako Bůh je jim zcela lhostejné a nepředstavuje to pro ně vůbec žádnou autoritu.

Jeho jméno jim není vůbec svaté a jsou ho proto schopni zavléci do nejneuvěřitelnější špíny.

Nezajímá je žádné království nebeské, které by se měli snažit vytvářet na zemi. Naopak, budují si své vlastní království. Království povrchního lesku a křivých zrcadel, pod jehož vnější fasádou na odiv vystavovaných ušlechtilých ideálů se skrývá faleš, nízkost, zkaženost, touha po moci a neuvěřitelná lidská malost.

Lidi nezajímá žádná Vůle Nejvyššího. Mají zájem jen o naplňování své vlastní vůle a proto nemůže být na zemi tak, jako v nebi, ale je na ní jako v pekle, plném zloby, chamtivosti, bezohlednosti, nelidskosti, egoismu, závisti, zvrhlosti a mnohého jiného.

Získávání chleba každodenního, jako i ostatní naplňování svých potřeb se provádí tak, že se bezohledně odtrhává chléb každodenní od úst jiným a nenasytná chamtivost jedněch připravuje o ty nejzákladnější potřeby druhých.

Lidé nepromíjí svým viníkům, ale naopak živí a stupňují svou nenávist. A jejich nenávist, podporovaná zvrhlými elitami našeho světa je stupňovaná až k hranici nové, celosvětové válečné katastrofy s vizí jaderné války, jako poslední tečky za historií civilizace na naší planetě, odvrácené od Vůle Boží.

Ve své domýšlivosti a pýše upadají lidé dneška do marnivého pokušení o velikosti vlastní vůle, která jako divoké zvíře utržené z řetězu žene svět do neštěstí a zkázy. Ve své slepotě nepoznávají zlo, kterému vstříc se bezhlavě ženou uctíváním vlastní vůle. Zlo, jehož katastrofální důsledky od nich nemohou být odvrácené, protože tak oni sami chtějí.

V maximálně jednoduchém souhrnu to tedy znamená, že život v souladu s moudrostí, obsaženou v Otčenáši musí lidem přinést království nebeské na zemi. A v jejich osobním životě štěstí, radost a mír.

Naopak, anti otčenáš současného způsobu života je jistou cestou, směřující k záhubě lidstva i celé naší planety. K záhubě, která se k nám všem s děsivou rychlostí přibližuje. K záhubě, ke které kráčíme vnitřně rozervaní, nenaplnění a na míle vzdáleni od prožívání skutečného, hlubokého a pravého štěstí.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š

RANDOM_AVATAR
smilan
Mírně pokročilý/á uživatel/ka
Mírně pokročilý/á uživatel/ka
 
Příspěvky: 11
Registrován: 12 pro 2016, 14:29
Reputace: 12
Nový člen

Re: Úvahy o životě ...

Nový příspěvekod smilan » 01 čer 2017, 18:06

Neuvěřitelné, ale doba temna stále trvá!

Čím více se člověk zabývá historií, tím více si uvědomuje, jak se až neuvěřitelným způsobem opakuje. A opakuje se proto, že lidé zůstávají vnitřně stále stejnými. To, co vykazuje změnu jsou pouze vnější reálie, vnější kulisy a kostýmy. Ale podstata je stále stejná. Současné dění je možná trochu kultivovanější, jemnější a ne až tak prvoplánové, ale rozhodně stejné.

O středověku se zvykne mluvit jako o době temna. Podívejme se však nyní na jednu z temných událostí temného středověku, která je mimořádně zajímavá tím, že je ve své podstatě plně srovnatelnou s nejsoučasnějším a nejaktuálnějším děním.

Jedná se o násilné rozpuštění řádu templářů kolem roku 1300. Šlo o řád, sdružující v sobě stav duchovní se stavem rytířským. Jeho členové žili jako mniši, ale byli zároveň válečníky, protože jejich poslání spočívalo v ochraně poutníků, směřujících k hrobu Spasitele.

Šlo o řád velmi ctěný a vážený. Každý vyšší evropský šlechtický rod si považoval za čest vstup jednoho ze svých potomků do řádu. Samozřejmě, že k přírůstku nových členů docházelo se jměním a dary, odpovídajícími jejich společenskému postavení, na základě čeho se řád templářů stal jedním z nejbohatších a nejmocnějších řádů v Evropě. Vlastnil mnoho hradů a velké materiální bohatství, které ještě rozšiřoval svými obchody.

A právě bohatství se mu stalo jeho zkázou. Ono se totiž stalo trnem v oku francouzského krále Filipa IV. Sličného. Ten se rozhodl přivlastnit si ho a naplnit jím svou prázdnou státní pokladnu.

A tak začalo ze strany Filipa IV. bezohledné a rafinované pronásledování řádu templářů, přičemž právě v tomto jeho jednání můžeme najít onu zmíněnou, neuvěřitelnou paralelu s naší současností, kdy se zloděj, usilující o přivlastnění si majetků druhého prostřednictvím jeho likvidace pokrytecky a bezostyšně staví do role ochránce práva. V případě Filipa IV. do role ochránce pravé a čisté křesťanské víry.

Jeho prvním rafinovaným krokem bylo přijetí teze, že jako křesťanský král má povinnost hájit čistotu křesťanství. A okamžitě se také razantně chopil jeho obhajoby, protože královými poskoky dosazení falešní svědci obvinili příslušníky řádu templářů z těch nejneuvěřitelnějších zvrhlostí, které prý potají praktikují. Křivá obvinění záměrně rozšířili mezi prostý lid, aby bylo veřejné mínění na straně krále, když se začne s vyšetřováním.

No a vyšetřování z podezření kacířství se chopil hlavní francouzský inkvizitor, čemuž samozřejmě plně odpovídaly i metody výslechů. Po mnoho týdenním nelidském mučení se nakonec "kacíři" přiznali ke všem svým zvrhlostem, jen aby od sebe odvrátili další mučení. Nakonec došlo k jejich upálení a zabavení jejich movitého i nemovitého majetku.

A tak se stalo, jak již tolikrát v historii, že zloděj a vrah, sám sebe vyhlašující za ochránce nejušlechtilejších principů dosáhl manipulací práva a veřejného mínění to, že nevinné oběti byly označeny za zvrhlé kreatury a tak s nimi bylo i podle "práva" naložené, zatímco skutečné zvrhlé kreatury byly pasovány za ochránce dobra, spravedlnosti a práva.

Tento základní model se zopakoval v dlouhé historii lidstva nespočetně krát a v nejrozmanitějších obměnách. A žel, opakuje se i v dnešní době, pouze v jiné formě a v novém hávu, přičemž podstata je stále stejná. Většina lidí je však tak povrchní a slepá, že nejsou schopni vypozorovat tentýž rukopis. A to ani tehdy, když je někdo na to přímo upozorní. Jednoduše tomu nevěří a považují to za fikci.

I dnes zde totiž máme určitou elitu nejbohatších a nejmocnějších, kteří si chtějí přivlastnit celý svět a absolutně jej ovládnout. Elitu, která sama sebe staví do pozice ochránce nejušlechtilejších ideálů. Ochránce lidských práv, svobody a demokracie. V jejich jménu má morální právo v preventivních úderech zlikvidovat a vojenský zdevastovat celé národy.

Ve skutečnosti žijeme v realitě jakéhosi spiknutí nejbohatších a nejmocnějších proti zbytku světa, protože přesně tak, jak bylo hlavním záměrem Filipa IV. Sličného pouze získání majetků a bohatství, tak je i dnes jediným záměrem elity úsilí o peníze, majetky a moc.

A jak Filip IV. nedbal na hrozné utrpení, které podstoupili ním neprávem obviněni v mučírnách inkvizice, tak se i dnes nehledí na utrpení statisíců, postižených nepokoji, válkami, nebo záměrně vyvolávanými převraty prostřednictvím takzvaných barevných revolucí.

A pokud náhodou neexistují žádné reálné důvody k rozpoutání požadovaného rozvratu, násilí, vraždění a agrese, je třeba si je jednoduše vymyslet! Tak, jak chemické zbraně v Iráku. Nebo třeba za pomoci svých spojenců uskutečnit útok pod falešnou vlajkou, jakým byl nedávný chemický útok v Sýrii a vyprovokovat napětí a reakce, jaké přispívají k neustálé eskalaci konfliktu.

Rozhodující je pouze hmotný prospěch, rozšiřování moci a geopolitické zájmy elity nejmocnějších našeho světa, přičemž veřejné mínění je moderními médii cíleně zpracováváno podobně, jako za časů Filipa IV. tak, aby podporovalo zájmy elity a aby stavělo do špatného světla všechny, kteří se odvažují vzdorovat bezcharakterní aroganci moci.

A masy, povrchní, nemyslící a konzumní sebou nechávají nedůstojně manipulovat, považujíc zločince a vrahy za dobrodince. A jejich oběti, kterých přírodního a materiálního bohatství se snaží zmocnit za nepřátele jen proto, že oprávněně hájí to své.

Lež a pokrytectví současné doby jsou obrovské. Pod médii cíleně vytvářenou humanistickou iluzí se však ve skutečnosti skrývá totéž zlo, tatáž chamtivá touha po penězích, pozemcích, územích a moci, jdoucí za svým cílem i přes mrtvoly, jaká tu byla před staletími.

Žel, pouze zlomek lidí je schopných přehlédnout lež a zmanipulovanou skutečnost, zatímco většina tomu podléhá. A podléhá tomu proto, že sami ve většině případů podléhají nejrůznějším nectnostem. Podléhají nečestnosti, egoismu, chamtivosti, bezohlednosti, mamonu, konzumu, povrchnosti a mnohému jinému, což jim v zakalení jejich duševního zraku znemožňuje rozpoznat manipulaci reality, vytvořenou na objednávku mocných. Lidé žijí v matrixu fiktivní reality a mnozí po celý svůj život nepochopí, jak jsou v ní uvězněni. Mnozí zase vědomě, nebo nevědomě spolupracují na fungování a udržování tohoto systému, na základě čeho se mají docela dobře. A proto pod prizmatem vlastního egoismu nevidí důvody, proč by byly věci třeba měnit.

Je to však všechno život v omylu! Je to tupá existence na úrovni stáda ovcí, hnaných přesně tam, kam si žádá elita. A pokud bude třeba, i na smrt! I do nové velké války! A lidé to nevnímají, protože temné břemeno vlastních nectností jim znemožňuje přehlédnout realitu manipulace, v níž se nacházejí.

Aktivně se vzepnout tomuto zlu je však možné jedině tehdy, pokud se dokážeme vzepnout zlu v sobě samých. Pokud jednoduše vezmeme vítr z plachet Zlu, kterému slouží elity našeho světa tím, že se sami staneme lepšími. Že se staneme spravedlivějšími, čistšími a ušlechtilejšími! Že se staneme nesobeckými a ochotnými pomáhat, protože jedině svým vlastním příklonem k dobru oslabíme princip Zla.

V konečném důsledku zde totiž máme jen zápas sil Zla se silami Dobra. A momentálně vítězí ty, které většina lidí živí a podporuje! To jest, síly Zla, podporované špatnými a negativními vlastnostmi milionů.

Elity a prostřednictvím nich Zlo, v současnosti vládnoucí světu má tedy svou moc pouze proto, že mu k ní my sami napomáháme. Pokud se však přikloníme ve svých myšlenkách i ve svém jednání k dobru, okamžitě tím změníme strategické rozložení sil mezi pólem Zla a pólem Dobra. Okamžitě tím oslabíme Zlo a posílíme Dobro.

Postavme se tedy za Dobro! Ale ne tak, aby se neřeklo, ale skutečně! Prostřednictvím svého čistého myšlení a spravedlivého jednání! Prostřednictvím osobního rozvinutí všech ušlechtilých a vznešených ctností! Buď to dokážeme a přičiníme se tím k vítězství Dobra, nebo nás naopak zcela všechny spolkne Zlo, protože jsme mu podléhali.

Potom však neplačme, že jsme se stali obětí nějaké bezohledné světové elity, která na zemi rozpoutá zničující síly Zla třeba prostřednictvím jaderné války. My sami budeme spolu vinni, protože svým příklonem ke Zlu a svými nectnostmi jsme tomu dali potřebný mandát.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š

RANDOM_AVATAR
smilan
Mírně pokročilý/á uživatel/ka
Mírně pokročilý/á uživatel/ka
 
Příspěvky: 11
Registrován: 12 pro 2016, 14:29
Reputace: 12
Nový člen

Re: Úvahy o životě ...

Nový příspěvekod smilan » 26 čer 2017, 19:36

O bezprecedentním evolučním úpadku současné Evropy

Žijeme v univerzu, které má duchovní rozměr. Život v něm podléhá evoluci, čili vývoji od jednoduššího ke stále dokonalejšímu, jak nám o tom říká Darwinova teorie. Zároveň v něm však probíhá i velká evoluce ducha, čili postupný vývoj od duchovně nevědomého k duchovně stále vědomějšímu a od duchovně nezralého k duchovně stále zralejšímu. Toto dění je možné považovat za přirozený proces, podporovaný všemi zákonitostmi univerza.

Co však jakýmkoli způsobem odmítá akceptovat přirozený vývoj ke stále vyšší duchovnosti a duchovní zralosti je stejnými zákonitostmi univerza odsouváno bokem, na vedlejší kolej, jako duchovně neperspektivní a proto nevyhnutelně směřující k záhubě.

No a žel, právě toto je stav, ve kterém se v současnosti nachází Evropa.

A při tom Evropa kráčel po celá staletí relativně správně! Byla totiž křesťanskou a hodnoty křesťanství se její obyvatelé snažili vnášet do svých životů. Samozřejmě že více, nebo méně efektivně, přičemž nelze opomenout i mnohé negativní jevy, jakým byla třeba inkvizice, nebo náboženské konflikty a války. Každopádně však Evropa, i navzdory všem svým chybám přece jen stála v přirozeném proudu duchovně evolučního vývoje univerza.

Žel, zásadní trhlina v tomto vývoji se začala objevovat koncem 19. století a začátkem 20. století nástupem průmyslové revoluce. Množství technických výdobytků vyvolalo totiž obrovské nadšení z toho, co všechno člověk dokáže. Vyvolalo nadšení z lidských rozumových schopností a možností.

Duchovní začalo být považováno za cosi prožité, zpátečnické a nemoderní. No a výsledkem tohoto nově nastoupeného trendu je současný materialismus a ateismus. Výsledkem je vznik nového náboženství konzumu a užívání si. Náboženství plného břicha a plných peněženek.

Jak však již bylo řečeno na začátku, vše, co nastoupí destruktivní trend ztráty duchovnosti je samotné směrováno k destrukci, protože rozklad duchovnosti a s ní neoddělitelně spojené mravnosti se nevyhnutelně, dříve nebo později transformuje do podoby rozkladu vnějšího. Pokud totiž v národech ztrácí duchovnost význam, z hlediska duchovní podstaty univerza ztrácí význam existence takových národů, protože se odvrátili od chtěného evolučního vývoje.

Evropa se nyní podobá starověkému Římu těsně před jeho pádem. Římu, ve kterém v jeho začátcích vládl určitý řád a určitá morálka, zatímco pod vlivem blahobytu a peněz proudících z provincií propadl na svém sklonku dekadenci, zvrácenosti, zvrhlosti a nemravnosti. Až nakonec, kvůli svému hlubokému vnitřnímu hodnotovému rozvratu přestal být schopen čelit nájezdům barbarů.

I současná Evropa se zmítá v nemravnosti a nejrozličnějších zvrácených trendech, které evropské instituce prosazují jako normu. Ať již je to gender ideologie, registrované partnerství, předčasná sexualizace mládeže a podobně.

A stejně, jako za dob Říma začíná být i Evropa atakována novodobými barbary, kteří přicházejí, aby ji srazili na kolena.

V evangeliích se píše: kde je tělo, tam se shromáždí supi. To znamená, že vše jen čistě hmotné, bez úsilí o duchovní je ve skutečnosti mrtvé a jako mrtvé musí být odstraněno. A tak se tedy nyní v podobě migrantů a agresivního islámu slétají do Evropy supi, aby tuto duchovní mrtvolu odstranili z povrchu zemského.

Migranti k nám přinášejí islám s jeho živelnou duchovností. S duchovností středověkým způsobem krutou, ale přece jen duchovností, na rozdíl od duchovně vyprázdněné, materialistické, ateistické a konzumní Evropy. Do popředí se tedy jednoznačně tlačí to, co je schopné nést dále štafetu duchovnosti, zatímco to, co duchovnost ztrácí je zákonitostmi univerza odsouváno bokem, směrem k úpadku a absolutnímu rozvratu.

O všech těchto skutečnostech neříkám snad proto, že bych byl na straně islámu, ale proto, abychom pochopili nejhlubší příčiny současného dění a tím poznali, v čem spočívá záchrana. A záchrana spočívá jedině v našem opětovném zařazení se do proudu duchovní evoluce.

Můžeme totiž vystavět kolem celé Evropské unie pěti metrovou zeď a můžeme vyhostit úplně všechny migranty, pokud ale nezastavíme vlastní, duchovní a morální rozklad a nezařadíme se do proudu duchovní evoluce, budeme napadení jinými rozkladnými činiteli, abychom jimi byli nakonec, jako vývojově neperspektivní zcela zničení.

Alláhu akbar! S těmito slovy na rtech a v duši přicházejí uprchlíci do Evropy. A mají pravdu! Mají tisícinásobně pravdu, protože Bůh je opravdu velký! A jeho ignorování, jeho zpochybňování, jeho zesměšňování, jeho odsouvání do říše pohádek se nakonec může stát současnému, konzumnímu evropskému živočichovi osudným! V univerzu, které je duchovní se totiž prostě nelze vyhnout tlaku duchovní evoluce, což prakticky znamená, že máme pouze tři možnosti.

První možnost spočívá v opětovném návratu ke křesťanským hodnotám a k jeho kultivované duchovnosti, která plně odpovídá našemu prostředí, naší tradici a naší mentalitě.

Druhou možností je, že budeme k duchovnosti donuceni násilím, prostřednictvím kulturně, ale i mentalitou absolutně cizího islámu v jeho středověké podobě a s jeho středověkými způsoby.

A třetí možností je naše absolutně vymazání z povrchu zemského, ale i z celého tohoto stvoření, protože právo na existenci ve stvoření, které je svou podstatou duchovní má jedině to, co směrem k duchovnímu usiluje! A to platí pro každého jednotlivce osobně, jako i pro celé národy!

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š

RANDOM_AVATAR
smilan
Mírně pokročilý/á uživatel/ka
Mírně pokročilý/á uživatel/ka
 
Příspěvky: 11
Registrován: 12 pro 2016, 14:29
Reputace: 12
Nový člen

highlight

Re: Úvahy o životě ...

Nový příspěvekod Zahradník Země » 27 čer 2017, 01:11

A čtvrtou možností je neposlouchat náboženské tlachání slabochů, kteří se jen vymlouvají na to, že jsou vlastně ovce,
bez vlastního názoru, ve stádu, které vede borec co všechno ví, všude byl, všechno stvořil, zase všechno zbourá a který je prostě lepší než všichni ostatní.
Náboženství je víra těchto lidi, s nedostatkem vlastního názoru, slabé vlastní vůle, víry v sami sebe. Nejsou schopní
se postavit k věci čelem, nést zodpovědnost za svoje činy i druhých ale hezky se schovat za boha, který to vlastně tak chce , aby nás poučil.

Je jedno jak ho kdo nazývá, na koho vše svádí a ostatním káže : Ježíšek, Aláh, Raa, Aladin, nebo svatej Péťa z Perovic. Je to jedno, protože jsou to absolutní bláboli a keci. Za vás ani za mě nikdo nerozhoduje, vaše kroky nikdo nevede, a vy můžete udělat cokoliv. Ne nějakej strejda na mráčku. Je na Vás jak vychováte děti, jak se budete chovat k ostatním a čím celě univerzum (kolektivní vědění, ne víra) doplníte.
Vaše rozhodnutí má stejnou sílu, jako moje a nikdo ho nedokáže změnit. Když budu chtít páchat zlo, nikdo mi v tom nezabrání, když budu chtít konat dobro, jak by smet. Protože já jsem bůh. Každý z nás. Zvedni kámen, najdeš mě. Začni sám myslet, konat, používat selský rozum a své vědomí podvědomí a svědomí a začni věřit v sebe. Protože jedině tak můžeš něco změnit, že půjdeš ostatním příkladem. A ne že je budeš odkazovat na boha, protože to je lidově řečeno, jako kdyby Jsi je poslal do prdele z který sám neumíš vylízt.

..Nejdůležitější na světě je semeno .. A to, co z něj vyroste..
.. Pěstuji, tedy jsem ..
Tibeth.cz
Uživatelský avatar
Zahradník Země
Tibeth San
Tibeth San
 
Příspěvky: 185
Registrován: 12 úno 2014, 02:12
Reputace: 145
Vážený člen

Re: Úvahy o životě ...

Nový příspěvekod smilan » 01 srp 2017, 16:18

Jiný, úzkost vzbuzující pohled na podstatu Stvořitele


Existují období v roce, jako například Vánoce, nebo Velká Noc, kdy se v Evropě, jako nějaký archaický pozůstatek její křesťanské minulosti zvykne mnohem intenzivněji vyslovovat slovní spojení: Boží Láska. A tato Láska prý miluje absolutně všech bez rozdílu, čímž v pohodlných a konzumních lidech dneška vytváří iluzi jakési neomezené láskyplnosti, proudící k ním od Stvořitele.

S tímto uklidňujícím vědomím se pak dále oddávají všem svým přáním, žádostem a choutkám, podvědomě se spoléhaje na jistotu velké, vše odpouštějící Lásky Nejvyššího.

Slepé a bláznivé je lidstvo, které chce vidět Pána pouze takového, jak mu to vyhovuje a ne takového, jaký ve skutečnosti jest. Neboť skutečnost je úplně jiná a vůbec nevyvolává blaženou pohodu a jistotu ochraňující lásky, ale naopak, husí kůži a oprávněnou úzkost. A tato skutečná realita, v celé její nekompromisní tvrdosti zanedlouho plně dopadne na pokrytecké lidstvo.

Práva vznikají totiž jen tam, kde se plní povinnosti!

Každá bytost ve stvoření, tedy i člověk má právo na Lásku Nejvyššího, ale jen tehdy, pokud si on sám plní svou vlastní povinnost lásky k Němu! A to tím, že se snaží poznávat jeho Vůli a tuto Vůli se usiluje aplikovat do svého každodenního života.

Kdo takto miluje Pána, může zcela jistě počítat s jeho Láskou! Kdo se však o Pána nezajímá a absolutně ho ignoruje, ten naopak musí počítat s jeho Spravedlností!

Náš bezbožný, materialistický a poživačný svět tedy darmo doufá v Boží Lásku, protože právě kvůli své bezbožnosti, kvůli svému materialismu a kvůli své tupé a prázdné poživačnosti bude mít zanedlouho co do činění s Boží Spravedlností!

Spravedlnost Nejvyššího, o níž lidstvo nechce nic vědět se nad ním tyčí jako mohutný, ledový skalní masiv, přičemž z jeho vrcholu již slyšet hukot padající laviny. A řítící se lavina spravedlivých zpětných účinků dokonalých a neotřesitelných zákonů Božích zanedlouho tragicky dopadne na nás i na celou naši planetu.

Pak lidé, oddávající se svým vlastním iluzím náhle na vlastní kůži okusí všechny důsledky své bezbožnosti, svého materialismu a své tupé poživačnosti. Na vlastní kůži okusí důsledky a ochutnají shnilé, zkažené ovoce svého sobectví, chamtivosti, egoismu, závisti, nenávisti, bezohlednosti, podvodu, nečistoty, zvrhlosti, povrchnosti, plytkosti myšlení, duševní prázdnoty a mnoha jiných podobných vlastností, tak vzdálených od Vůle Pána. Od Vůle Pána, která nás přece vždy nabádala pouze k dobru, spravedlnosti, lidskosti, ohleduplnosti, ušlechtilosti, čistotě a lásce k bližnímu.

Tento svět se však každodenně vysmívá Vůli Nejvyššího a jeho požadavkům vůči lidem. Tento svět vůbec nemiluje Pána a přece se drze odvažuje počítat s jeho Láskou. Ale v tom se přepočítal, protože se mu jako konečné odpovědi dostane něčeho úplně jiného! Dostane se mu neúprosné a neoblomné Spravedlnosti, v níž zpětných účincích sklidí odpovídající žeň své vlastní setby. Sklidí ovoce svého vlastního sobectví, chamtivosti, egoismu, závisti, nenávisti, bezohlednosti, podvodu, nečistoty, zvrhlosti, povrchnosti, plytkosti myšlení, duševní prázdnoty a ignorování Vůle Stvořitele.

Za to, že jsme kdysi přibili na kříž Lásku a svou neláskou a bezohledností k jiným lidem ji na kříž přibíjíme každodenně, přibije nyní na kříž nás Spravedlnost Nejvyššího!

Za to, že jsme kdysi dohnali Lásku na cestu utrpení a svou neláskou k lidem způsobujeme každodenně utrpení jiným nás požene Spravedlnost Nejvyššího na naši vlastní, osobní Golgotu.

Za to, že jsme kdysi plivali a vysmívali se z Lásky a vysmíváme se z ní dodnes, protože ve svém každodenním životě vůbec nezohledňujeme její ponaučení, za to na nás dopadne drtivý úder Spravedlnosti Boží, po kterém se již mnozí nikdy nevzpamatují.

Jsme blázni a pokrytci, protože čím více jsme se vnitřně, ale i navenek ve svých životech vzdalovali od Lásky Nejvyššího, tím více jsme chtěli vnímat Stvořitele pouze jako Lásku. Nad obyvatelstvem planety Země však burácí drsný hlas. Volá směrem k Zemi a k lidstvu:

„Amen, amen pravím vám, čas Lásky pominul a nastává čas Spravedlnosti!“

„Neboť kdo nehledal Lásku, ten najde Spravedlnost! Kdo neprosil o Lásku, tomu se dostane Spravedlnosti! A před tím, kdo nebušil na bránu Lásky se otevře brána Spravedlnosti!“

Ano, bude to všechno tak, jak kdysi předpověděl Kristus, který dobře znal lidi. A oni se v tomto směru vůbec nezměnili. Když ho totiž vedli na Golgotu a mnohé ženy nad ním plakali pravil: "Neplačte nade mnou, ale nad sebou a svými dětmi. Neboť pokud se toto děje se zelenou ratolestí (Boží Lásky), co se bude dít se suchými?"

Co se bude dít jednotlivcům a pozemskému lidstvu, plnému sobectví, chamtivosti, egoismu, závisti, nenávisti, bezohlednosti, podvodu, nečistoty, zvrhlosti, povrchnosti, plytkosti myšlení a duševní prázdnoty?

Nehodní lidé! Ne Láska Pána všech světů se vznáší nad námi! Nad našimi hlavami se blýská meč Spravedlnosti velkého, všemohoucího Boha, připraven k úderu! Připraven k úderu, protože stále opovrhujeme jeho Láskou!

Kdo obstojí? Kdo se zachrání? Kdo unikne záhubě? Pouze ten, kdo dnes, v době očekávání oprávněného úderu ocelového meče Spravedlnosti Boží v sobě ještě urychleně dokáže vzbudit lásku k Pánu všech světů. Lásku k jeho Vůli! Lásku k dobru! Lásku k čistotě, spravedlnosti a všem ostatním vysokým a vznešeným ctnostem! A v samozřejmě, v neposlední míře lásku k bližnímu!

Kdo to ale nedokáže, nebo to projde jen s posměchem, tak příznačným pro lidi, ten je již nyní ztracen.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š

RANDOM_AVATAR
smilan
Mírně pokročilý/á uživatel/ka
Mírně pokročilý/á uživatel/ka
 
Příspěvky: 11
Registrován: 12 pro 2016, 14:29
Reputace: 12
Nový člen

Další

Zpět na Všeobecná diskuze

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků

Reputation System ©'