Moderátorský panel ]

Historie konopí

Historie konopí

Nový příspěvekod Zahradník Země » 18 led 2015, 00:22



Historie konopí

Využívání konopí je známo několik tisíc let. Nejstarší údaje o používání Cannabis pocházejí z doby před sedmi tisíci lety ve staré Babylonii. Zásluhy za největší rozmach v pěstování i všestranném využívání této rostliny v dějinách ovšem patří Číně. První zprávy o pěstování konopí na čínské půdě (výrobě lan, rybářských sítí a tkanin), pocházejí z doby kolem 3. tisíciletí př. n. l., kdy čínský císař Sheng-nung přikázal svým poddaným, aby jej pěstovali na vlákno. Konopná vlákna ze starého šatstva a sítí se v té době používala při výrobě papíru, který činila tak trvanlivým, že se dochoval dodnes v hrobech datovaných 100 let př.n.l. (Konopný papír se dodnes ve světě používá např.: na bankovky v Kanadě nebo na lepší vydání Bible.) Další zprávy o konopí obsahuje text z doby 1500 – 1200 let před naším letopočtem, který dokumentuje znalost pěstování konopí v Číně, ale ne pouze kvůli vláknu. Semena konopí byla spolu s rýží, ječmenem, prosem a sójou nejstarším používaným zrním. Jako potrava bylo konopí používáno až do 1. či 2. století př.n.l., kdy bylo nahrazeno chutnějšími a produktivnějšími obilninami.

V prvním století našeho letopočtu popsal Dioskoridos velmi přesně celou morfologii rostliny, ale nezmiňoval se tehdy o jejích účincích na člověka. S tím mají bohaté zkušenosti až Indové, kde se pěstovalo konopí k získávání pryskyřice z květů samičích rostlin, která sloužila k výrobě hašiše (bhanga). Toho se využívá k náboženským účelům na území Indie dodnes.

Staří Egypťané a Řekové konopí neznali. Herodot se zmiňuje o pěstování konopí u Skytů, kteří žili na území jižního Ruska. Ti ho v 7. století př. n. l. donesli do Evropy. Tuto rostlinu nalezneme na její cestě u keltských knížat, slyšíme o jejím využití u Vikingů, Tráků a objevíme v hrobě Adelgundy, královny Merowingů, jemné a nápaditě zpracované šaty z konopí. A dovolíme si tvrdit, že to byly její nejoblíbenější šaty, se kterými se nechtěla rozloučit – šaty pro věčnost.

Ve 13. a 14. století popsali arabští spisovatelé společenské užívaní Cannabis a z toho plynoucí pokusy o potlačení jeho nemedicínského používání. Nejkvalitnější přírodní konopné vlákno se po staletí používalo pro výrobu všech druhů textilií a oděvů, bot, ložního prádla, plachtoviny, lan, provazů a také knih, biblí, map, papírových peněz, akcií, cenných papírů, novin a malířských pláten. Z konopného semenného oleje se vyráběly prakticky všechny barvy, laky, i olej na svícení. Semena s vysokým obsahem rostlinných bílkovin byla jedním z hlavních zdrojů potravy člověka. Konopí bylo preferováno pro svou kvalitu a nízké náklady oproti jiným surovinám. Léčebné a vědomí rozšiřující účinky pak uctívaly mnohé náboženské a esoterické směry světa. Konopí indické se v Číně používalo v lékařství jako anestetikum při operacích, k léčení zácpy, dny, malárie, revmatismu a menstruačních potíží. Ayurvédští indičtí lékaři léčí konopím epilepsii, deliria, koliku, gastritidu, anorexii, žaludeční nevolnosti, horečky, žloutenky, bronchitidu, lepru, poruchy sleziny, anémii, tuberkulózu, astma, dnu a malárii.

Do Evropy přinesli konopí severní cestou 2800 let př.n.l. Skytové a konopné vlákno se stalo na čas hlavní plodinou v historii téměř každé evropské země. Pylové analýzy zařazují domestifikaci konopí do r. 400 př.n.l. v Norsku, Anglii a Německu, ve Švédsku do roku 150 př. n.l atd. Řekové a Římané taktéž konopí používali (hlavně na lana a plachtoví), dováželi ho ze Sicílie a Galie.

S Kryštofem Kolumbem přeplulo konopí Atlantik, jako oblečení a také jako plachtovina. Konopná látka na sebe upozornila brzo svými dobrými vlastnostmi: na těle lehká a vzdušná, odolná proti mokru a vysoce trvanlivá. Američané nazvali tuto rostlinu “Hemp” a použili pro svou vlajku tuto látku. Levi Strauss vyrobil první džíny z konopí, které pro svou trvanlivost nosili především zlatokopové v době zlaté horečky.

Konopí se tedy rozšířilo v průběhu několika generaci z Číny do celého světa a do třicátých let dvacátého století se využívalo jako užitková rostlina. Třicátá léta a vynalezení stroje na mechanickou sklizeň konopí předpovídaly této rostlině skvělou budoucnosti.

Konopí se dostalo do Evropy zřejmě ze dvou směrů. Severní cesta vedla z jižního Ruska přes Litvu do severního Německa, Švédska, Holandska a Anglie. Touto cestou se vytvořily nízké typy severských konopí. Druhá cesta vedla z Persie po břehu Kaspického moře přes Tádžikistán do Řecka, Itálie, jižní Francie a odtud do střední a západní Evropy.

V Anglii se konopí ve větší míře začalo pěstovat až za vlády Jindřicha VIII. Během anglické námořní nadvlády, v albětinském období, zájem o tuto surovinu prudce vzrostl a konopí se začalo pěstovat následně i v britských koloniích Nového světa. Konopí se na území Ameriky dostalo s rozvojem mořeplavby a díky jeho potřebnému využití při stavbě lodí. Španělé a Angličané našli v Novém světě bohatá území a díky dobrým klimatickým podmínkám a svou přirozenou přizpůsobivostí k půdě našlo konopí své místo i na tomto kontinentě. Nejprve roku 1606 v Kanadě a roku 1611 i ve Virginii pro potřeby námořnictva. Puritánští osídlenci je poté přivezli do Nové Anglie roku 1632. Velký důkaz o užitečnosti konopí se projevil v recyklačním průmyslu v Americe: staré konopné oblečení, hadry a lodní plachty se přeměňovaly na papír. Otcové americké nezávislosti byli silnými obhájci národní ekonomiky založené na využívání konopí. Ve skutečnosti byli George Washington a Thomas Jefferson sami dlouholetými pěstiteli konopí. Cannabis - konopí bylo legálním platidlem ve velké části Ameriky od roku 1631 a do počátku 19. století. Proč? Aby to povzbudilo americké farmáře pěstovat jetě více konopí. Před Americkou revolucí se konopné vlákno používalo dokonce na výrobu pracovních oděvů. Nezávisle na britském území se konopí rozířilo také do španělských kolonií, roku 1545 do Chile a 1554 do Peru. V severoamerických koloniích se zakrátko stalo nenahraditelnou surovinou. Mnoho kolonistů mělo Bible a mapy vytisknuté na konopném papíře a větina jejich lampového oleje pocházela z lisovaných konopných semen. Produkce konopí se stala tak důležitou, že roku 1640 guvernér státu Connecticut nařídil, že rostlinu musí pěstovat kadý občan.

V Německu nastal rozmach konopí v 17. století, kdy se zde pěstovalo a na 375 tisících akrech*. Od 16. do 18. století byli konopným plachtovým a lany vybavené španělské, francouzské, britské, německé, holandské i italské obchodní lodě. Holanďané měli pokročilejí technologie při zpracování konopí. Holadnské větrné mlýny (samy vybavené konopnými plachtami) dodávaly energii k lámání stonků konopí a výrazně tak šetřili ruční práci Holanďanů, což umožnilo vyrábět velké mnoství pláten a lan, kterých bylo zapotřebí k vybudování silné pozice námořního státu. Holandské zásoby nedostačovaly k tak vysoké produkci a tak si "mistři větru" opatřovali konopný materiál výměnou s Ruském a Itálií.

V polovině 18. století se ve Francii pěstovalo konopí až na 800 tisíci akrech. V 18. - 19. století v Rusku bylo konopí nejdůleitějí technickou plodinou, převáně pro výrobu vybavení velkých námořních lodí. Koncem 18. století produkuje Rusko 80 % konopí používaného na západě. Pod nadvládou cara a ruské ortodoxní církve mělo Rusko vzhledem k otrokům a nevolníkům levnou pracovní sílu, která produkovala konopí až do roku 1917. V druhé polovině 18. století kupuje Velká Británie 90 % konopí z Ruska a britské námořnictvo a světový mořský obchod je tak odkázán na ruské konopí. Jeden z hlavních důvodů války roku 1812, ve které bojovala Amerika proti Británii, byl přístup k ruskému konopí. V roce 1807 Napoleon a Ruský car Alexandr podepisují smlouvu, podle které Rusko přestane legálně obchodovat s Anglií. Cílem Napoleonovy strategie bylo zastavit dodávky ruského konopí Anglii, tímto zničit britské válečné loďstvo, které se bez kvalitních konopných plachtoví jen těžko obejde a Velká Británie bude tak nucena ukončit svou blokádu Francie a kontinentu. Car tuto smlouvu nedodržel, toleroval nelegální obchod mezi Ruskem a Anglií. Spojené státy jsou nelegálním obchodem odříznuty od svého konopí z Ruska a Napoleon (ve spojenectví s Amerikou) napadá Rusko s úmyslem zabránit dodávkám konopí britskému válečnému loďstvu. V červnu roku 1812 pochoduje na Moskvu, ale následkem kruté zimy a ruské vojenské taktiky je poražen. V prosinci roku 1814 podepisuje Anglie smlouvu s Spojenými státy, v které souhlasí, že nikdy již nebude obtěžovat americké obchodní lodě (dovážející také konopí z Ruska) a Spojené státy se zavazují, že se jednou provždy vzdávají všech nároků na Kanadu.

Ustupovat ze své pozice nejpoužívanějího vlákenného zdroje v Americe začalo konopí zejména následkem objevení a zdokonalování technologie zpracování bavlny (přelom 18. 19. století). Dalším z významných faktorů bylo zrušení otroctví v roce 1865, které poskytovalo levnou pracovní sílu pro enormě namáhavý konopný průmysl a dovoz levnějího - nikoliv kvalitnějího - vlákna. Poslední a definitivní tečkou za využitím konopí učinil marihuanový zákon schválený roku 1937.


Zdroje:

archív o.s. http://www.konopa.cz
Warum Hanf?, vydal spolek Schweizerische Hanfkoordination (http://www.hanfkoordination.ch) - překlad o.s. Konopa

Robinson, R.: Velká kniha o konopí, VOLVOX GLOBATOR, 1997, 281 s.

Váša, F.: Přadné rostliny. SZN Praha, 1965, 363
Herer, J.: Spiknutí proti konopí aneb císař nemá aty, 1994, Cannabis sativa s.r.o., 141 s.

Naposledy upravil Zahradník Země dne 18 led 2015, 04:37, celkově upraveno 2
..Nejdůležitější na světě je semeno .. A to, co z něj vyroste..
.. Pěstuji, tedy jsem ..
Tibeth.cz
Uživatelský avatar
Zahradník Země
Tibeth San
Tibeth San
 
Příspěvky: 192
Registrován: 12 úno 2014, 02:12
Reputace: 131
Vážený člen

Historie konopí v datech

Nový příspěvekod Zahradník Země » 18 led 2015, 00:41

Stručná historie konopí v datech :


Cannabis, marihuana nebo konopí je rostlina, jejíž psychoaktivní účinky jsou lidstvu známy patrně odpradávna. Některé prameny uvádí, že lidstvo znalo konopí nejprve jako průmyslovou plodinu nejméně 10.000 let př. n.l., jiné zdroje uvádí, že historie užívání konopí jako prostředku k dosažení stavu změněného vědomí je patrně ještě starší. Ať je to jakkoli, rostliny konopí rostoucího jako plevel nebo pěstěného se rozšířily do všech částí světa bez ohledu na místní klimatické podmínky a přípravky z něj byly po tisíce let užívány pro léčbu celé řady zdravotních potíží. V současnosti je marihuana nejčastěji používána jako prostředek k dosažení stavu změněného vědomí podobně, jako tomu bylo v historii v mnoha různých kulturách. Popis jejích účinků, ať už těch příjemných, pro něž je konopí vyhledáváno, nebo těch rizikových, jež vzbuzují obavy lidí, je dostupný na řadě různých míst. Zde vám nabízíme stručnou historii konopí, látky, jež je v dnešní době po alkoholu a některých typech léků patrně nejrozšířenější drogou, v datech.


Zveřejnil: PhDr. Josef Radimecký, Ph.D., MSc.



6000 př.n.l. – v Číně byla konopná semínka využívána při přípravě stravy.


4000 př.n.l. – archeologické nálezy zbytků tkaniny dokládají, že se konopí v Číně používalo k výrobě textilních látek. Odtud se konopí pravděpodobně šířilo směrem na západ.


2727 př.n.l. – z tohoto roku pocházejí první záznamy o využití konopí pro léčebné účely, pro něž bylo užíváno ve všech částech tehdy známého světa při léčbě řady zdravotních potíží.


2000-1400 př.n.l. – ve svaté knize Hindů Atharva Védě se objevila první písemná zmínka o bhangu (nápoj ze sušeného konopí, mléka, cukru a koření) "Svaté Trávě", jedné z pěti posvátných rostlin Indie. Konopí je užíváno v medicíně a rituálně jako oběť bohu Šivovi.


1500 př.n.l. – v Číně je konopí pěstováno jako zdroj potravy a pro výrobu vláken.


1500 př.n.l. – Skythové pěstují konopí, z něhož tkali oblečení.


700 - 600 př.n.l. – v náboženském textu ze starověké Persie, který sestává z několika stovek svitků a je připisován Zarathustrovi, se objevují zmínky o bhangu jako o Zarathustrově „dobrém narkotiku“ (Vendidad neboli Zákon proti démonům).


7.stol. př.n.l. - Keltové z Massilie (dnešní Marseille) vyváželi konopné provazy a koudele do celého Středomoří. Z četných nálezů dýmek je usuzováno, že Keltové věděli i o využití konopí jako látky měnící vědomí.


700 - 300 př.n.l. – Skythové dávají konopná semínka do královských hrobek jako oběť bohům.


500 př.n.l. – Skythové přinesli konopí do severní Evropy, o čemž svědčí nález urny obsahující konopné listy a semínka z naleziště nedaleko Berlína.


500 - 100 př.n.l. – konopí se šíří napříč severní Evropou.


430 př.n.l. – Herodotus píše o rituálním i rekreačním užívání konopí Skythy.


100 př.n.l. – 0 – psychotropní účinky konopí jsou zmíněny v aktualizované verzi herbáře Pen C'ao Chinga, původně připisovaném císaři, který vládl 2700 př.n.l.


70 n.l. - Dioscorides se zmiňuje o konopí jako o léku užívaném v antickém Římě.


170 n.l. – Římský lékař Galen se zmiňuje o cukroví obsahujícím psychoaktivní semena konopí.


500 - 600 n.l. - židovský Talmud zmiňuje euforizující účinky konopí.


900 - 1000 n.l. – Učenci diskutují o kladech a záporech pojídání hašiše, jehož užívání se šíří napříč arabským světem.


1090 – 1256 – z této doby pochází legenda o Hasan ibn al-Sabbahovi, Starém muži z hor, který kolem sebe shromažďoval mladé muže, kteří pro něj pod vlivem hašiše měli zabíjet nepřátele. Legenda je zřejmě prvním příkladem psaných textů, které varují před nestřídmým užívání konopí respektive hašiše.


11.-13. stol. - v arabském světě žije náboženská sekta súfiů, některými autory přirovnávaná k hnutí hippie. V dobovém kontextu ji lze považovat za kontrakulturu v rámci dané společnosti, protože obě skupiny tvořili „odpadlíci“ odmítající dobový hodnotový systém většinové společnosti, neměli zájem o majetek či kariéru, odlišně se oblékali a součástí jejich životního stylu bylo užívání drog. Súfiové nosili prostý vlněný oděv (súf) jako znak pokání, žili asketicky a většinou se rekrutovali z chudých vrstev. Hašiš užívali jako součást své víry. Věřili, že duchovního osvícení lze dosáhnout pouze prostřednictvím změněného stavu vědomí. Dobovými představiteli islámu byli pronásledováni.


Poč. 12. stol.– kouření hašiše je velmi populární mezi nejchudšími vrstvami obyvatelstva Středního Východu.


12. stol. – konopí proniká za vlády dynastie Ayyubid do Egypta, který v té době zaznamenal příval přívrženců okultismu ze Sýrie.


1155 – 1221 – perská legenda vypráví o Súfijském mistrovi šejkovi Haidarrovi z Khorasanu, který objevil konopí a následně je rozšířil do Íráku, Bahrainu, Egypta a Sýrie. Legenda je dalším příkladem raných písemných prací o nestřídmém užívání konopí.


13. stol. – byla napsána první monografie o hašiši „Zahr al-'arish fi tahrim al-hashish“, jejíž text se však do současnosti nedochoval.


13. stol. – Ibn al-Baytar ze Španělska popsal psychoaktivní účinky konopí.


13. stol. – arabští obchodníci dovážejí konopí na pobřeží afrického Mozambiku.


1231 – za vlády kalífa Mustansira se v Íráku rozmohlo užívání hašiše.


1271 - 1295 - Známý cestovatel Marco Polo přivezl z jedné své cesty legendu o Hasan ibn al-Sabbahovi a jeho „zabijácích“ užívajících hašiš. Jedná se patrně o první zprávu o konopí dovezenou do tehdejší „civilizované“ Evropy.


1378 n.l. - Ottoman Emír Soudoun Šejchuni vydal jeden z prvních dekretů zakazujících pojídání hašiše.


1549 – otroci dovážení z Angoly s sebou přivezli konopí na cukrové plantáže v severovýchodní Brazílii. Ze své vlasti znali psychoaktivní účinky konopí a bylo jim dovoleno pěstovat konopí na polích s cukrovou třtinou a kouřit je v období mezi sklizněmi.


pol. 16. stol. – z tohoto období pochází epická báseň z pera bagdádského básníka Mohammeda Ebn Soleimana Foruli, v níž autor alegoricky pojednává o boji mezi vínem a hašišem (bohatší muslimové dávali přednost vínu, hašiš užívali příslušníci spodiny).


17. stol. – užívání hašiše, alkoholu a opia se šíří mezi obyvatelstvem okupované Konstantinopole (Turecko).


1606-1632 - Francouzi a Britové pěstují konopí jako surovinu na výrobu vláken ve svých koloniích v Port Royal (1606), ve Virginii (1611) a Plymouthu (1632). Kolonizátoři dávají přednost užívání svých tradičních drog – alkoholu a tabáku, konopí kouří jejich otroci.


konec 17. stol. – hašiš se stává hlavní obchodní surovinou mezi zeměmi Střední a Jižní Asie.
1776 – na konopném papíře je sepsána americká Deklarace nezávislosti.


1800 – Napoleon, který okupuje Egypt zjistil, že chudí Egypťané pravidelně užívají hašiš. Protože se obával, aby jej nezačali užívat jeho vojáci, kteří jen s obtížemi sháněli alkohol, vyhlásil Napoleon totální prohibici hašiše. Přesto se s ním jeho vojáci po skončeném válečném tažení vrátili zpět do Francie.


19. stol. – produkce hašiše expanduje z ruské části Turkestánu do jeho čínské části.


1840 - v Americe jsou volně k dostání medicínské přípravky obsahující výtažky z konopí.


1843 – v Paříži vznikl „Le Club des Hachichins“ či spíše Klub pojídačů hašiše, v němž se mj. scházeli umělci Gautier, Baudelaire, Delacroix, Verlain, Rimbaud, Hugo či Balzac.


1856 – Britové uvalili daň na obchod s ganjou a charasem v Indii - jejich kolonii.


1870 - 1880 – objevují se první zprávy o pěstování hašiše a jeho kouření na území Řecka.


1877 n.l. – z této doby pocházejí zprávy o obchodu s ganjou a charasem na území Indie.


1890 – řecké ministerstvo vnitra zakazuje dovoz, pěstování a užívání hašiše.


1890 – z této doby pocházejí první zprávy o ilegální výrobě hašiše v Turecku.


1890 – britské královně Victorii předepsal její osobní lékař Sir Russell Reynolds cannabis proti menstruačním křečím. Reynolds tvrdil, že cannabis „pokud je čistý a podáván s rozvahou, je jedním z nejcennějších léků, které lidstvo má“.


1893 – 1894 – Britskému parlamentu je předložena zpráva Indické komise pro otázky konopí, jež studovala dopady užívání konopí na indické obyvatelstvo. Mj. se v ní konstatuje: "Nejsou důkazy ani náznaky o duševních nebo morálních poškozeních plynoucích z užívání této drogy (cannabis)...... Umírněné užívání nevede k excesům o nic víc, než je tomu v případě užívání alkoholu. Pravidelné, umírněné užívání ganji nebo bhangu má stejné dopady jako umírněné, pravidelné užívání whiskey."
– z Indie je do Střední Asie pravidelně legálně dováženo 70 – 80 tun hašiše.


1906 – v USA je přijat „Zákon o čistých potravinách a drogách“, který zavádí povinnost označovat výrobky obsahující alkohol, opiáty, kokain a cannabis varovnými nálepkami.


poč. 20. stol. – kouření hašiše je velmi oblíbené mezi chudými vrstvami obyvatelstva na Středním Východu, což s sebou nese nelibost vládnoucích tříd.


1915 - 1927 – v jednotlivých státech USA (zejména na jihozápadě) je postupně zaváděna prohibice konopí pro nemedicínské účely - Kalifornie (1915), Texas (1919), Louisiana (1924), a New York (1927).


20. léta 20. stol. – Hašiš je z Řecka, Sýrie, Libanonu, Turecka a Střední Asie pašován do Egypta.


1926 – produkce hašiše v Libanonu po 1. světové válce stále narůstá až do prohibice v roce 1926.


1924 – 2. Mezinárodní konference o opiátech – zástupci Egypta informují o vážných problémech souvisejících s užíváním hašiše a žádají o okamžité zavedení jeho mezinárodní kontroly. Účastníci konference hlasovali (zástupce Velké Británie se zdržel, zástupci USA opustili jednání předčasně na protest proti neschválení jejich návrhu na zavedení prohibice heroinu a kokainu) a shodli se, že cannabis je „narkotikum“ a doporučili na ně zavést přísnou mezinárodní kontrolu.


1925 – americká armáda zpracovala tzv. Zprávu ze zóny panamského kanálu (který okupovala), jež se zabývala užíváním cannabisu vojáky amerických ozbrojených sil. Ve zprávě se uvádí, že nebyly nalezeny důkazy o tom, že by byl cannabis návykový nebo škodlivý. Zpráva doporučuje nepodnikat žádné kroky s cílem zabránit prodeji nebo užívání konopí.


1928 – ve Velké Británii byl schválen Zákon o nebezpečných drogách z roku 1925, na jehož základě je užívání konopí pro jiné než medicínské účely zakázáno.


20. –30. léta 20. stol. – na území Turecka blízko hranic s Řeckem je vyráběn velmi kvalitní hašiš.


1930 – z Jarkandské oblasti Číny je legálně vyváženo cca 91 tun hašiše do severozápadní příhraniční oblasti a do regionu Pandžáb v Indii.


30. léta 20. stol. – pokračuje legální a zdaňovaný dovoz hašiše ze Střední Asie do Indie. 1931 – v USA vzniká Federální úřad pro narkotika (předchůdce dnešní Drug Enforcement Agency a obdoba české Národní protidrogové centrály), do jehož čela je jmenován Harry Anslinger, muž, který se prostřednictvím zastrašování obyvatelstva dezinformacemi typu „Marihuana – vrah našich dětí“ a/nebo „Marihuana dělá z lidí vraždící monstra“ významnou měrou zasadil o zavedení prohibice marihuany v USA v roce 1937 (srovnej s rokem 1948). Harryho Anslingera a jeho památný výrok, patrně jeden z důvodů, proč neměl marihuanu rád, si můžete prohlédnout v příloze ve formátu PDF.


1934 - 1935 – čínská vláda definitivně zakázala pěstování a vývoz charasu z Jarkandské oblasti. Veškerá výroba hašiše v čínském Turkestánu je od té doby ilegální.


1936 – vznikl propagační film "Marjánkové šílenství“ (Reefer Madness), jehož cílem je vyděsit americkou společnost, zejména mládež, aby neužívala marihuanu.


1937 – v USA byl přijat tzv. Marihuanový daňový zákon, který postavil konopí na federální úrovni mimo zákon.


1938 – nabídka hašiše z čínské části Turkestánu byla téměř úplně potlačena.


1940 – řecká tradice kouření hašiše se pomalu vytrácí.


1941 - Indická vláda zvažuje zahájit pěstování konopí v Kašmíru, aby vyplnila mezeru vzniklou v důsledku zastavení produkce hašiše v čínském Turkestánu.


1941 - 1942 – ručně vyráběný charas z Nepálu je během 2. světové války nejkvalitnějším konopím z Indie.


1942 – USA, které od roku 1937 prakticky vymýtily pěstování konopí i pro průmyslové účely vyhlašují program „Konopí pro vítězství“, který vyzývá farmáře, aby pěstovali konopí pro potřeby armády a vláda je štědře dotuje. Podobný program byl realizován i v nacistickém Německu.


1945 – Indie zachovává užívání hašiše jako legální.


1948 – Anslinger, šéf Federálního úřadu pro narkotika USA tentokrát tvrdí, že marihuana dělá z uživatelů mírumilovné bytosti a pacifisty. Proto je třeba proti ní dále bojovat, protože by podle něj mohli komunisté použít marihuany k tomu, aby ochromili vůli Ameriky bojovat proti komunismu.


1945 - 1955 – v Řecku se opět rozmáhá užívání hašiše.


1951 – podle dobových odhadů Organizace spojených národů žije na světě cca 200 miliónů uživatelů marihuany, z nichž většina pochází především z Indie, Egypta, Severní Afriky, Mexika a USA.

- v éře tzv. McCarthismu – tj. americkém „honu na komunisty“ označil americký Senát při vyšetřování narůstajícího užívání drog marihuanu za „vstupní drogu“ k užívání heroinu, který byl prohlášen za součást komunistických plánů na zničení Ameriky.


50. léta 20. stol. – hašiš je stále pašován z čínské Střední Asie do Indie. Marocká vláda mlčky toleruje pěstování kifu v pohoří Rif.


60. léta 20. stol. – v západní kultuře mladých lidí dochází k rychlému nárůstu rekreačního užívání konopných drog, které politici a média označují za „sociální infekci“.


1961 – prezident J.F. Kennedy odvolal Anslingera z místa šéfa Federálního úřadu pro narkotika USA. Podle některých pramenů byl Kennedy patrně prvním prezidentem, který v Bílém domě kouřil marihuanu. Údajně byl rozhodnut marihuanu legalizovat, což ale vzhledem ke svému předčasnému úmrtí po atentátu neučinil.


1962 – objevuje se první hašiš vyrobený v Maroku.


1963 - turecká policie zabavila 2,5 tuny hašiše.


1964 – byl izolován tetra-hydro-cannabinol (THC) nejúčinnější psychoaktivní látka obsažená v konopí.


1965 – objevují se první zprávy o pěstování cannabis afghanica pro výrobu hašiše na území severního Afghánistánu.


1966 - marocká vláda podniká pod nátlakem USA první kroky s cílem vymýtit pěstování kifu v pohoří Rif.


1967 - poprvé se objevuje "smash" - hašišový olej.


1968 – Britská vláda financovala tzv. Wootonovu zprávu, z níž mj. vyplývá, že tvrzení o škodlivých účincích cannabisu jsou přehnaná a bylo doporučeno, aby ve vztahu k držení konopí pro vlastní potřebu nebyl uplatňován trestní postih. Vláda vedená Callahanem tato doporučení ignorovala.


1968 – u amerických jednotek bojujících ve Vietnamu proběhla kampaň proti užívání cannabisu. Výsledkem bylo, že vojáci z něj přesedlali na užívání vysoce kvalitního heroinu, který byl v tamních podmínkách snadno dostupný.


1971 – ve svém veřejném vystoupení označil prezident Nixon drogy za „nepřítele Ameriky č. 1“.


– britský Zákon o užívání drog zařadil cannabis mezi drogy kategorie B (A – velmi, B – středně, C – méně rizikové) a zakázal její využití pro medicínské účely. To i přes doporučení Wootonovy zprávy: „přípravky z cannabisu a jeho derivátů by měly být i nadále dostupné na lékařský předpis pro účely léčby a výzkumu“.


1970 - 1973 – afghánské území je pokryto rozsáhlými poli konopí pro výrobu hašiše. Jde o poslední roky, kdy je na černém trhu dostupný pravý afghánský hašiš.


1972 – tzv. Shaferova komise ustavená americkým prezidentem Nixonem doporučuje legalizovat cannabis, ale prezident její doporučení ignoruje.


1973 – vznikla Drug Enforcement Agency, která nahradila Federální úřad pro narkotika.


poč. 70. let – z Libanonu je vyvážen červený a bílý hašis vysoké kvality. V západní Evropě se objevuje turecký hašiš vysoké kvality z oblasti Gaziantep blízko hranic se Sýrií.


poč. 70. let – v Afghánistánu jsou zahájeny rozsáhlé policejní akce potírající produkci hašiše.


1973 - Nepál zakázal obchody s cannabisem a vývoz ručně připravovaného hašiše - charasu.


1973 – afghánská vláda zakázala výrobu a obchodování s hašišem, sklizeň byla velmi malá.


1976 – americký prezident G. Ford zakázal výzkum medicínského využití cannabisu.


1976 – Nizozemsko přijalo politiku tolerance vůči uživatelům cannabisu.


1977 – nově zvolený prezident USA J. Carter veřejně zastával názor, že má být cannabis legalizován. Patrně v důsledku skandálu jednoho jeho zaměstnance, který v Bílém domě užíval drogy, od svého záměru upustil.


1978 – Evropané podnikli akci osetí hašiše v Nepálu ze semen divoce rostoucího cannabisu.


konec 70. let 20. stol. - po r. 1989 se jeden bývalý důstojník StB u soudu chlubil, že tažením proti disidentům vyčistil severní Čechy koncem 70. let od marihuany. Mimo jiné prohlásil: "Kde byli chartisti, tam se našla i marihuana".

– vzrůstá produkce „nového“ afghánského hašiše, který je pěstován ze semen převezených z Afghánistánu do Kašmíru.


80. léta 20. stol. - Maroko se stává jedním z největších, ne-li největším producentem a vývozcem hašiše na světě.


80. léta 20. stol. – během války mezi Sovětským svazem a Afghánistánem je hašiš pěstován v severozápadní části Pákistánu podél afghánských hranic.


poč. 80. let 20. stol. - snižuje se kvalita libanonského hašiše, snižuje se i produkce a dostupnost kvalitního tureckého hašiše.


1986 – soukromým skladům předválečného afghánského hašiše v Amsterodamu a v USA docházejí zásoby.


1988 – po dlouhých slyšeních dospěje soudce americké Drug Enforcement Agency (DEA) Francis Young k závěru, že léčebné účinky marihuany jsou dostatečně prokázány a navrhne její přeřazení do kategorie drog podávaných na předpis. DEA jeho doporučení zamítne.


1992 – americký prezident Bill Clinton přiznává, že během vysokoškolských studií kouřil marihuanu, ale „nešlukoval“. K užívání marihuany se přiznal i jeho viceprezident A. Gore, společně s nímž porazil Clinton předešlého prezidenta Bushe, který vedl neúspěšnou „válku proti drogám“.


1993 – snahy marocké vlády vyvolané nátlakem USA a OSN vymýtit pěstování konopí pokračují.


1995 – v amsterodamských coffee-shopech se objevuje vybavení pro domácí pěstování konopí a hašiš z domácí produkce.


1999 – v České republice vstoupil od 1. ledna v platnost zákon, podle něhož může být stíhán každý, kdo drží jakoukoli ilegální drogu včetně marihuany, byť pro vlastní potřebu. Tento krok českých politiků, z nichž řada veřejně přiznala, že marihuanu kouřila a šlukovala, jde proti vývoji v zemích Evropské unie, které postupně trestnost držení drog pro vlastní potřebu ruší.


říjen 2001 – ministr vnitra Velké Británie David Blunkett předkládá návrh přeřadit cannabis v rámci třístupňové kategorizace drog (A – velmi, B – středně, C – méně rizikové) z kategorie B do kategorie C mezi ilegální drogy s menší mírou rizika.


2001 - česká vláda vzala na vědomí výsledky Analýzy dopadů nové drogové legislativy (zavedení trestnosti držení drog pro vlastní potřebu), z níž mj. vyplynulo, že změna zákona nenaplnila očekávání zákonodárců ve smyslu snížení nabídky drog a poptávky po nich. Nebyly potvrzeny ani katastrofické předpovědi některých odpůrců novely. Zpráva však poukazovala i na negativní dopady změny zákona. Jedním z nich bylo, že uživatelé marihuany upustili od pěstování pro vlastní potřebu a začali drogu nakupovat u dealerů, kteří jim nabízeli i tzv. tvrdé drogy, heroin a pervitin. V reakci na analýzu definovala vláda 7 opatření s cílem zmírnit nebo odstranit negativní dopady zákona, mezi jiným i legislativně rozdělit drogy do 2 respektive 3 kategorií podle míry jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti.


červen 2003 - Kanada je první zemí na světě, jež svým občanům nabízí marihuanu jako léčebný prostředek.


2003 – česká obdoba již zmíněného amerického Harryho Anslingera – šéf Národní protidrogové centrály plk. JUDr. Jiří Komorous se pustil do lítého mediálního boje proti vicepremiérovi Marešovi. Ten v té době odpovídal za státní drogovou politiku a na základě úkolu, který pro něj vyplýval z usnesení předešlé vlády z r. 2001 navrhoval změnit trestní zákon tak, aby uživatelům a drobným pěstitelům marihuany hrozila nanejvýš pokuta, ne vězení jako dosud. Médii zveřejněné spekulace, podle nichž se uvažovalo o beztrestnosti držení marihuany v množství umožňujícím výrobu až 250 jointů Komorous demagogicky přirovnal k situaci, kdy by zákon povoloval člověku vypít 250 panáků tvrdého alkoholu a potom usednout za volant automobilu.


2004 – Velká Británie přeřadila cannabis z kategorie B do kategorie C mezi nejméně rizikové ilegální drogy.


únor 2004 - lidovečtí politici Kalousek a Vacek vyhlásili "válku drogám" a iniciovali řadu jednání vládní koalice, na nichž si vynucovali zpřísnění dosavadní drogové politiky a zejména přístupu k marihuaně. S těmito iniciativami, jež vyhlásili krátce před volbami do orgánů kraje, definitivně ustali poté, kdy se Vacek, jehož lidovci prosadili na post náměstka ministra vnitra, zdiskreditoval svými lživými tvrzeními o (ne-)dosaženém vzdělání a byl nucen z postu náměstka odstoupit.


listopad 2005 – Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila návrh rekodifikace Trestního řádu, který mj. rozděluje ilegální drogy do dvou skupin – na látky konopné a ostatní, přičemž rozlišuje postih za jejich výrobu, distribuci a držení pro vlastní potřebu s ohledem na skupinu, do níž drogy patří.



zdroj: http://www.adiktologie.cz

..Nejdůležitější na světě je semeno .. A to, co z něj vyroste..
.. Pěstuji, tedy jsem ..
Tibeth.cz
Uživatelský avatar
Zahradník Země
Tibeth San
Tibeth San
 
Příspěvky: 192
Registrován: 12 úno 2014, 02:12
Reputace: 131
Vážený člen


Zpět na Proč konopí ?

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků

Reputation System ©'